Vysoké školy v Česku jsou na online výuku, nařízenou kvůli pandemii koronaviru, připraveny. Rektorům se ale nelíbí, že úřady rozhodly o uzavření škol – například v celé Praze a v Brně – bez konzultace s nimi. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dokonce požádal ředitele jihomoravské hygienické stanice o odvolání mimořádného opatření o zákazu kontaktní výuky.
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje zakázala kontaktní výuku na vysokých školách v kraji na začátku týdne. Podle právníků univerzity nemá KHS JMK k vydání takového plošného opatření zákonnou kompetenci a je tudíž v rozporu se zákonem.
Hygiena vydala opatření na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, ten však podle právníků stanovuje jasné podmínky, za nichž lze podobné plošné opatření vydat. „Klíčovou podmínkou je, že se jedná o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami. Musí tedy jít o případ, kdy existuje konkrétní podezření ve vztahu ke konkrétním osobám. Plošné uzavření škol naopak ustanovení nedovoluje,“ upřesnil prorektor pro legislativu Radim Polčák.
„Pokud nebude KHS JMK tyto výhrady reflektovat, budeme nuceni obrátit se na soud s návrhem na zrušení tohoto opatření. Věřím však, že k vyřešení celé situace dojde již na základě našeho upozornění v dopise,“ uvedl rektor Bareš v dopise řediteli KHS JMK.
Rektor v dopise KHS JMK zdůraznil, že Masarykova univerzita přijala celou řadu detailně promyšlených preventivních opatření s cílem minimalizovat riziko nákazy a současně zajistit studentům právo na vzdělávání. „Právě proto se prakticky celé léto scházel krizový výbor Masarykovy univerzity a pokoušel se nalézt zodpovědné kompromisní řešení, které zohledňovalo jak ochranu zdraví členů akademické obce i zbytku společnosti, tak potřebu poskytovat našim studentům vzdělání v té nejvyšší možné kvalitě,“ uvedl Bareš.
Výuka na Masarykově univerzitě začne až 5. října a již 21. září bylo rozhodnuto, že bude mít primárně bezkontaktní podobu, a přednostně se proto bude odehrávat v online prostředí. S variantou prezenční výuky se počítalo jen v malých skupinách u prvních ročníků, pro něž je důležité přímé seznámení se s prostředím a chodem vysoké školy. U vyšších ročníků se s tímto počítalo pouze v nezbytných případech, jako jsou laboratorní cvičení a malé seminární skupiny v praktických a klinických předmětech.
Chaoticky a bez diskuze
Současný vývoj pandemie zástupce univerzit nepřekvapil. Nelíbí se jim ale, že politici často mění svá sdělení. Podle předsedy České konference rektorů (ČKR) Petra Skleničky, který je rektorem České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), se současná situace dala předvídat, a vše proto bylo možné s rozmyslem naplánovat.
Sklenička kritizoval, že politici každých pár hodin přitvrzují své reakce. Uzavření vysokých škol v Praze, které 18. září oznámil pražský primátor Zdeněk Hřib, podle Skleničky nikdo s rektory předem neprobral.
„Vysoké školy mají z minulého semestru velmi užitečné postřehy a zkušenosti, ale nikdo o ně nestojí,“ podotkl Sklenička ve vyjádření pro ČTK. Připomněl, že univerzity významně pomáhaly při první vlně epidemie na jaře. „Mám pocit, že by centrální úřady měly vysokým školám více důvěřovat, více s nimi konzultovat a méně jim slepě nařizovat,“ navrhuje Sklenička.
Rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima se obává, že zavření škol a další represivní opatření povedou k poškození psychické i sociální pohody lidí, protože kvůli nejistotě bude těžké cokoli plánovat. I on se vyjádřil kriticky k tomu, že politici často mění sdělené informace. „Je to obecně špatně, protože tím veřejnost ztrácí důvěru v přední představitele,“ upozorňuje Zima.
MŠMT rozeslalo manuály...
Ministerstvo školství sice již v srpnu školám ve svém manuálu pro tento akademický rok doporučilo, aby si pro případ nutnosti výuky na dálku kvůli epidemii covidu-19 stanovily jednotnou platformu a způsob komunikace a zjistily možnosti zapojení studentů.
Ve čtyřiadvacetistránkovém návodu ministerstvo nyní školy informovalo o již dříve schválených předpisech a svých doporučeních k výuce na dálku. V době uzavřených škol na jaře se podle něj osvědčila zejména kombinace videokonferencí, komunikace pomocí e-mailů, plnění úkolů z učebnic a samostudia.
… jenže univerzity mají vlastní
Většina univerzit však již má dlouho určené vlastní plány a strategie, jak výuku na dálku realizovat. Řada vysokých škol podle předsedy Skleničky chystá na nový akademický rok vlastní manuály, podle kterých budou přijímat opatření proti koronaviru. Řídit se v nich budou nejen nařízeními ministerstva zdravotnictví a hygieniků, ale zohlední i doporučení ministerstva školství a vlastní možnosti.
Školy podle Skleničky počítají s tím, že budou více využívat možnost distančního vzdělávání. Často také budou sestavovat rozvrh tak, aby se v prezenční výuce nesetkávalo velké množství studentů.
Například na Univerzitě Pardubice (UP) se bude vyučovat on-line podle platných rozvrhů. Fakulty si vyřeší praktickou i teoretickou výuku podle svých specifických podmínek. „Například noví studenti chemie budou mít možnost v blocích a malých skupinách absolvovat laboratoře za celý semestr a odjet na další výuku domů,“ uvedla prorektorka pro vzdělání a kvalitu UP Tatiana Molková.
Jeden úřad zakazuje to, co jiný nařídil
Česká konference rektorů vyjádřila znepokojení nad tím, že v době exponenciálního vývoje epidemie je autonomie vysokých škol zaručená zákonem o vysokých školách vážně ohrožena.
„Jsme zaskočeni nepředvídatelností zásahů vnějších aktérů, a to často bez jakékoli synchronizace na jejich straně. Jen tak se může stát, že Národní akreditační úřad pro vysoké školství na jedné straně neumožňuje přechod na plnou distanční výuku a na druhé straně Hygienická stanice hlavního města Prahy až na drobné výjimky zakazuje jinou než distanční výuku,“ stojí v oficiálním prohlášení ČKR.
Zástupci vysokých škol proto vyzvali politiky a úředníky, aby nerozhodovali o protiepidemických opatřením na univerzitách bez předchozí konzultace s rektory. Vysoké školy jsou podle akademiků schopny zavést potřebná opatření samostatně na základě aktuálního vývoje místní epidemické situace.
Online není plnohodnotná náhrada
Většina učitelů již s online výukou má zkušenosti z letošního jara, když se 11. března vysoké školy zavřely a přešlo se do virtuálních učeben.
Na výuku online tehdy na většině škol přesedlali bez problémů. „Pedagogové se snažili studentům vyjít vstříc, shodli se však na tom, že přímá výuka je lepší – především proto, že měli tváří v tvář okamžitou zpětnou vazbu a přečetli z tváří, gest, posunků i zvukových projevů studentů, případně hrobového ticha v posluchárně, kde mají nejasno, což při výkladu do monitoru nejde,“ shrnul Radek Pirkl z Technické univerzity v Liberci.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin