Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé. Teplomilný rovnokřídlý hmyz se i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku. Završili tak pětiletý výzkum v terénu, se kterým jim pomohli i amatérští pozorovatelé.
Ostravští biologové si před pěti lety položili otázku, která se týkala rychlosti a způsobu šíření hmyzu v souvislosti s oteplováním klimatu. Entomologové Oto Kaláb, Petr Pyszko a Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity si pro svůj výzkum jako modelový druh vybrali kobylku kuželohlavou (Ruspolia nitidula), která se v Česku znovuobjevila v roce 2006 na jižní Moravě po zhruba padesátileté absenci.
„Pro naše zkoumání migrace hmyzu má ideální vlastnosti. Je to dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou a lze jej snadno vyhledávat i mapovat. Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme tak pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou,“ popisuje za vědecký tým docent Petr Kočárek.
Data, která ostravští vědci nastřádali v průběhu pěti let, následně doplnili o údaje ze systematického mapování rovnokřídlých v Česku a o pozorování odborné veřejnosti (tzv. Citizen science). To vše jim ukázalo, že od roku 2006 urazila kobylka od hranic s Rakouskem desítky kilometrů na sever. „Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometrů ročně. Při modelování rychlosti a tras migrace jsme vyšli z geografických analýz, protože jsme museli vzít v potaz existenci míst, kterým se kobylky kuželohlavé vyhýbají (např. hory). Provedli jsme tak analýzy nákladových vzdáleností (Least-cost path analysis) a s jejich pomocí jsme vytvořili plošný model, který zohledňuje vlastnosti krajiny i vhodnost stanovišť pro šíření tohoto druhu (Habitat Suitability Modelling),“ dodává další člen ostravského týmu specialista na geografická modelování magistr Oto Kaláb.
Své závěry vědci nedávno publikovali v prestižním časopise Insects. V textu mimo jiné konstatují, že se kobylka kuželohlavá za pouhých 15 let stala na řadě místech v Česku běžným druhem. Zároveň jde v případě jejího šíření podle nich o jasný důkaz toho, jak dynamické jsou proměny fauny hmyzu v krajině v době globálních klimatických změn. Výzkum pak otevírá také další otázky. Zaznamenané trasy expanze kobylky kuželohlavé jsou s velkou pravděpodobností využívány také dalšími druhy, včetně těch nepůvodních a invazivních. Na rozdíl od invazivních druhů jde v případě sledované kobylky o neškodný druh.