Srozumitelnou i zábavnou formou popíšou fascinující svět energií i říši vážek. Ukážou, že roboty lze naučit létat i spolupracovat. Vysvětlí, jak méně plýtvat potravinami, či naznačí, jak věda umí rozšířit naše vlastní smysly. Finalisté a finalistky popularizační soutěže Český vševěd se představí 13. září v brněnském Univerzitním kině Scala. Představujeme všechny soutěžící.
Více než tři desítky vědců a vědkyň z českých univerzit a vědeckých institucí měly v popularizační soutěži během jara a léta možnost svým maximálně 150vteřinovým videem představit publiku sebe i své vědecké téma. Diváci a divačky potom hlasovali pro ta videa, která je nejvíce zaujala. Podívejte se, jaké projekty soutěžící představili a kdo se dostal do finálové šestky. Místa na finálový večer si také můžete rezervovat online zde.
Celá soutěž je součástí a předvojem celorepublikové Noci vědců 2022, která se už tradičně koná poslední zářijový pátek, tedy 30. 9. 2022, letos bude na téma Všemi smysly. Cílem akce je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat, že i oni jsou obyčejní lidé, kteří dělají práci přínosnou pro společnost, dokážou ji poutavě představit, ale také se dovedou bavit.
A kdo se dostal do finále?
Eva Bílková: Chyť mě, jestli to dokážeš aneb Fascinující svět vážek
Vážky jsou fantastická zvířata, která díky svému barevnému vzhledu a charakteristickému letu poutají lidskou pozornost již odedávna. Kromě toho je přítomnost velkého barevného dospělce pouhým vyvrcholením neuvěřitelného života vážky. Vážky totiž žijí i několik let pod vodou jako larvy, které stojí na samotném vrcholu podvodního potravního řetězce, protože jsou už jako mladé nelétavé vodní larvy obávanými predátory. Tento obojživelný způsob života vědcům umožňuje využívat přítomnost jednotlivých druhů vážek jako indikátoru stavu a kvality ekosystému jak nad vodní hladinou, tak pod ní.
A právě touto bioindikační schopností jednotlivých druhů se ve svém výzkumu zabývá doktorandka Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Mgr. Eva Bílková. Mimo to se považuje za zvídavou dobrodružku a milovnici zvířat, která musí všechno vidět, vyzkoušet a ochutnat. Kromě studia a akademického života se také dlouhodobě věnuje popularizaci vědy a environmentálnímu vzdělávání, v současnosti zejména v rámci Erasmus+ projektů.
Jiří Dobrý: Dobré vědět i se smát
Popularizátor Bc. Jiří Dobrý z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity ukazuje řadu umělých „smyslů“, kterými pozorujeme vesmír. Zdaleka se nemůžeme spolehnout jen na zrak a skvělý dalekohled. Díky těmto smyslům můžeme zjistit složení, rychlost, hmotnost nebo tvar u objektů, které vidíme i v nejlepším dalekohledu jen jako tečku. Nebo dokonce i u takových, které nevidíme vůbec. Věřte, že takových smyslů je mnohem více než pět.
Popularizační projekt Dobré vědět vzniká za podpory Slezské univerzity v Opavě. Zaměřuje se zejména na populární fyziku a matematiku, hledá témata, která mají šanci oslovit mladé lidi do dvaceti let věku, ale rozhodně se neomezuje jen na ně. Cílem je kombinovat vědu a humor, optimálně tak, aby si své našel naprostý laik i poučený divák. Aktivity byly v době coviduu omezeny převážně na online video, ale nyní pomalu vyráží mezi lidi. V rámci projektu dělají přednášky a projekce v planetáriích, na letních festivalech nebo na středních školách.
František Mach: Ze života hmyzu aneb Miniaturní magnetické roboty
Jedním z charakteristických rysů naší doby je nástup strojů a zejména robotů mnoha různých forem, lišících se svou konstrukcí, materiálem, způsobem pohybu či funkcí a algoritmy jejich řízení. Robot nemusí být jen železný stroj podobný člověku nebo mohutné rameno přesouvající díly automobilu. Robot může být měkký, tekutý a slizký, může být okem takřka neviditelný, a dokonce může být živý! Je možné, že roboty, které dnes můžete potkat v laboratořích, mnohé svou formou hodně překvapí. Tyto roboty přitom mají potenciál změnit paradigma v mnoha oborech a jejich budoucí aplikace sahají od manipulace se živými organismy v laboratorních podmínkách přes transport léčiva, minimálně invazivní chirurgie uvnitř lidského těla až po masivně paralelní výrobní procesy nebo separaci odpadu.
Ing. František Mach, Ph.D., na ZČU působí bezmála deset let. Pracuje na matematických modelech, laboratorních experimentech i konstrukci prototypů. Reálný výzkum a aktuální vědecké výsledky se pak snaží propojit s teorií ve svých přednáškách pro studenty. S kolegy a studenty ve výzkumné skupině CIMRA konstruuje stroje v mnoha formách a velikostech, jako jsou například přírodou inspirované miniaturní roboty ve velikosti hmyzu, elektromagnetické ventily pro raketové motory nebo elektrostatický separátor pro třídění plastů v odpadovém hospodářství. Mimo svou práci rád objevuje svět kolem sebe a hledá nové výzvy. Věnuje se závodně triatlonu (na amatérské úrovni) a nejraději se pohybuje v prostředí hor. V poslední době ho často můžete najít na stavbě tiny house, mobilní soběstačné dřevostavby, kterou staví se svou ženou a ve které se propojuje jeho touha tvořit s hodnotami společenské udržitelnosti a osobní svobody.
Veronika Mokrejšová: Jak zbytečně neplýtvat potravinami
Třetina všech vyrobených potravin na světě se prostě vyhodí. Veronika Mokrejšová otevřela toto důležité téma spolu s kolegy z Katedry mezinárodního podnikání VŠE. Zajímá je stránka ekonomická, ale i sociální a environmentální aspekty plýtvaní jídlem, a to nejen v domácnostech.
Ing. Veronice Mokrejšové, Ph.D., leží udržitelnost, a obzvlášť plýtvání potravinami, na srdci i na mysli vlastně každý den. I proto kromě retail businessu vyučuje na VŠE v Praze i food waste management. Francouzi říkají, že milovat je možné pouze Boha a hořkou čokoládu. Veronika Mokrejšová však k seznamu přidává i svou rodinu, vědu a skauting.
Petr Pavlík: Fascinující svět energií
Kde se bere veškerá energie kolem nás? A kolik jí vlastně potřebujeme k našemu životu? Dokážeme si zajistit dostatek energie pro sebe i pro budoucí generace? A máme se bát blackoutu? Na všechny tyto otázky, a i na mnohé další se zaměřuje téma energetika, kde Petr Pavlík vysvětlí, jak a z čeho se elektřina získává, jak ji vyrábíme v současnosti a budeme (nejspíše) vyrábět v budoucnosti, jaké výhody a nevýhody mají jednotlivé zdroje a jakou cenu platíme za jejich využívání (a to nejen vyčíslenou penězi).
Ing. Petr Pavlík, Ph.D., je odborný asistent na Katedře energetiky Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava. Ve výzkumu se specializuje na oblast spalovacích motorů a turbín, na teplárenství, plynárenství a na společnou výrobu elektrické energie a tepla. Je popularizátorem technických oborů studia, vede technický kroužek a mnoho dalších programů v rámci mimoškolního vzdělávání, přednáší ve školách, prezentuje na veřejných akcích, je lektorem řady popularizačních besed z oblasti energetiky.
Pavel Surynek: Učíme mobilní a létající roboty spolupracovat
Naučit něco jednoho robota je těžké. Tým Pavla Surynka se snaží učit desítky až stovky robotů, aby dokázaly spolupracovat. Nejen teoreticky, ale jejich nápady testují na miniaturních mobilních robotech a dronech také prakticky.
Doc. RNDr. Pavel Surynek, Ph.D., působí na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze a zabývá se umělou inteligencí v robotice. Pracoval jako vědecký pracovník na univerzitě v Kóbe v Japonsku, nyní je vedoucím Laboratoře robotických agentů a vymýšlí nové teoretické algoritmy, které slouží pro plánování pohybu robotů, což má uplatnění například při automatizaci skladů.
Profily a videa zbylých soutěžících
Kromě šestice finalistů a finalistek představilo své projekty dalších necelých třicet vědců a vědkyň, kteří se sice nepředstaví na brněnském finále naživo, nicméně jejich videa si můžete prohlédnout na YouTube kanálu i nadále.
I malá změna v molekule může pomoci
Za VŠCHT Praha soutěžila studentka 4. ročníku doktorského studia Fakulty potravinářské a biochemické technologie Ing. Terezie Páníková. Ve svém výzkumu se věnuje inzulinu, v jehož molekule byla provedena malá změna. Díky ní by měl být inzulin nejen teplotně stabilnější, ale jeho účinky pod kůží by měly být podobnější tomu, který si běžně vytváří lidské tělo ve slinivce. Tato malá změna by měla diabetikům usnadnit dávkování inzulinu a prodloužit jeho trvanlivost.
Experiment: Sníh
Ing. Roman Juras, Ph.D., z ČZU v Praze se již několik let zabývá vývojem sněhu a podmínkami, při kterých vznikají mokré laviny a povodně. Problém klimatické změny způsobuje rychlé tání ledovců, stejně tak ubývá i sněhu – zimy jsou kratší a deštivější než dříve. Právě to může vést k častějším povodním. Zadržování dešťové vody ve sněhu pak přispívá k mokrým lavinám. Roman Juras tyto situace zkoumá pomocí experimentů a matematických modelů. Právě takové vědecké pokusy nám mohou pomoci se na podobné přírodní jevy lépe připravit.
Ve znamení robotiky…
ČVUT reprezentuje hned několik soutěžících, jednou z nich je doktorandka Jindřiška Deckerová, která se věnuje výzkumu robotiky, především plánování tras.
… energetiky…
Další soutěžící vědkyní je doktorandka Ing. Michaela Makešová, která zkoumá energetiku na pomezí techniky a sociologie, konkrétně dopad změn v energetice na společnost.
… a biomechaniky
Třetí soutěžící Ing. Kristýna Kubášová absolvovala obor Biomechanika a lékařské přístroje, s biomechanikou pokračuje i v rámci doktorského studia. Zabývá se výzkumem a vývojem v oblasti tvrdých tkání a jejich náhrad.
Jak se rozhodujeme před dovolenou?
Masarykova univerzita měla v soutěži hned několik zástupců a zástupkyň. Ing. Markéta Novotná, Ph.D., působí v Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku ITREGEP. „Na fakultě se zabývám spotřebitelským chováním v cestovním ruchu a jeho důsledky pro udržitelný rozvoj,“ popisuje své zaměření Novotná. Tématem jejího soutěžního videa jsou rozhodovací procesy, které předchází cestám na dovolenou. Zmiňuje v něm faktory, které ovlivňují kdy, kam a jak na dovolenou vycestujeme, a také důsledky konečných rozhodnutí.
Destinační management
Ing. Bc. Andrea Holešinská, Ph.D., je kolegyní Markéty Novotné z Katedry regionální ekonomie a správy ESF MU a z ITREGEP. „V rámci oboru cestovního ruch se specializuji na politiku cestovního ruchu a na destinační management. V prvním případě zkoumám podmínky a přístupy pro realizaci cestovního ruchu a v tom druhém se zaměřuji na konkrétní aktivity a procesy rozvoje cestovního ruchu v destinaci,“ říká Andrea Holešinská. Ve svém soutěžním videu velmi zjednodušeně prezentuje podstatu destinačního managementu, tj. komunikaci, koordinaci a spolupráci s aktéry cestovního ruchu v destinaci. Video také poukazuje na to, že v každé destinaci je rozvoj cestovního ruchu odlišný, což je důvod, proč stojí za to se destinačním managementem zabývat.
Jak přemýšlíme u rozvojových projektů
Ing. Petr Halámek, Ph.D., působí také na Katedře regionální ekonomie a správy ESF MU. „Zabývám se finančním a ekonomickým hodnocením rozvojových projektů,“ popisuje svou činnost na Masarykově univerzitě Petr Halámek. Ke svému videu využil LEGO, populární dětskou stavebnici. LEGO panáčci se v jeho příspěvku rozmýšlí, zda si mají postavit rozhlednu, nebo skatepark. Halámek tím zjednodušeně představuje proces rozhodování u rozvojových projektů.
Jak funguje neuroplasticita
Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D., je psycholog a člen výzkumné skupiny Aplikované neurovědy v CEITEC MU. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na nemotorické symptomy Parkinsonovy choroby, na neinvazivní mozkovou stimulaci a neurodegenerativní onemocnění. „Vzhledem k rychlému stárnutí populace je výzkum neurodegenerativních onemocnění stále důležitější a důležitější. Naše práce pomáhá pochopit patofyziologické mechanismy Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. V našem výzkumu se zaměřujeme především na neinvazivní mozkovou stimulaci, která má pozitivní účinky na příznaky těchto onemocnění a má potenciál zlepšit kvalitu života starších pacientů,“ říká Luboš Brabenec. Jeho soutěžní video pojednává o tom, jak funguje neuroplasticita a jak ji můžou ovlivnit různé druhy neinvazivní mozkové stimulace.
Paní Columbová mezi kolejemi
Jedním z reprezentantů Univerzity Pardubice je Ing. Petr Vnenk, který se zabývá poruchami bezstykových kolejí. Ne, že by je vyhledával, ale naopak se jim snaží předejít. K tomu potřebuje vypočítat, jaké je v kolejnici mechanické napětí. Jenže to je pomyslnou paní Columbovou. Každý o něm ví, ale nikdo ho neviděl a nelze změřit přímo. Petr Vnenk se tak zaměřil na měření deformace kolejnice pomocí snímačů umístěných na tratích. Díky nim může sbírat data a předvídat, jak se kolejnice zachová.
Nemoci očím ukryté
Student Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Bc. Jan Vlach se zabývá diagnostikou nádorových onemocnění slinivky, jater a ledvin. Tato nádorová onemocnění diagnostikuje pomoci kyselých lipidů, zejména sulfatidů a gangliosidů. Jeho největším pomocníkem při práci, kromě jeho vedoucího profesora, je i hmotnostní spektrometr, který ionizuje lipidy na ionty. V počítači pak nalezneme analyzovaná data, díky kterým vidíme intenzitu nádorového onemocnění.
Ničeho se v životě nemusíme bát, jen to pochopit
Na Ústavu biomedicínského inženýrství (UBMI) na VUT v Brně se snaží pochopit dvě největší hrozby dnešní doby: strojové učení a genové inženýrství. Právě biomedicínská inženýrka se zaměřením na bioinformatiku, jako je např. Ing. et. Ing. Jana Schwarzerová, MSc., se zabývá studiem genového inženýrství a správné implementace algoritmů založených na strojovém učení, které pomohou rozklíčovat
principy horizontálního přenosu genů. Teprve poté můžeme získat dostatečné znalosti pro pochopení nekontrolovaného šíření genů antibiotické rezistence mezi bakteriemi a otevřeme nové cesty pro vývoj, jak toto šíření zamezit.
Hydrogely nejen pro medicínu
Ing. Šárka Sovová z Fakulty chemické VUT představuje jednu z oblastí, které se na Ústavu fyzikální a spotřební chemie věnují. Hydrogely najdou své uplatnění v kosmetice, zemědělství, bioelektronice nebo medicíně. Hydrogely jsou tvořeny trojrozměrnou polymerní sítí provázanou chemickými nebo fyzikálními vazbami, ve které je pojato velké množství vody. Obsah vody může tvořit až 99 % hmotnosti hydrogelu, i přesto si dokáže udržet svůj tvar, čehož se využívá například k imitaci mezibuněčné hmoty lidského těla. Veřejnosti nejznámějším hydrogelovým materiálem je kyselina hyaluronová, nově se ale Sovová věnuje práci s fibrilárním proteinem fibroinem, který je získáván z kukel bource morušového. Zkoumají se i mechanické a transportní vlastnosti vzniklých hydrogelů pro budoucí aplikace v biomedicíně a tkáňovém inženýrství. S hydrogely si člověk může
užít i zábavu v podobě molekulární gastronomie, kde stejnými postupy lze vytvořit jedlé hydrogely z alginátu sodného nebo agaru. Můžeme si tak připravit známý kuličkový nápoj nebo volské oko, které chutná jako broskev.
Sledovat vývoj rakoviny v čase
Lipozomální nanočástice pro teranostiku (terapie + diagnostika) nádorových onemocnění vyvíjí v CEITEC VUT studentka Ing. Michaela Vojníková. Lipozomy obsahují ve svém obalu ionty gadolinia, díky nimž můžeme sledovat vývoj rakoviny v čase. Můžeme do nich také zapouzdřit široké spektrum léčivých látek, což umožňuje léčbu pacientovi na míru.
Chytrý telefon jako monitor zdraví a aktivity
Ing. Andrea Němcová, Ph.D., se zabývá využitím chytrého telefonu a jeho senzorů smyslů k monitorování zdraví a aktivity člověka. Pomocí chytrého telefonu lze stanovit např. tepovou a dechovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem, krevní tlak či jakou aktivitu člověk dělá. Lze také detekovat srdeční arytmie. Fúze těchto dat přináší poměrně komplexní obraz o zdravotním stavu člověka. Andrea Němcová se svými kolegy se zabývá vývojem algoritmů v této oblasti. Smysl této práce vidí v jejím potenciálním obrovském dopadu na širokou veřejnost. Tato práce je také krokem k přesunu zdravotní péče od léčby k prevenci. Vždyť chytrý telefon má zhruba polovina světové populace.
Metapovrchy: optické prvky nové generace
Ing. Petr Dvořák, Ph.D., se kromě výuky fyziky a popularizace vědy na Vysokém učení technickém v Brně věnuje nanotechnologiím, konkrétně fyzikálním a optickým vlastnostem nanostruktur. Nanotechnologie umožnily zcela nový přístup k návrhu a výrobě ultra tenkých optických prvků nové generace tzv. optických metapovrchů. Metapovrchy již nachází přímé aplikace v moderních optoelektronických zařízeních, jako jsou například fotoaparáty chytrých telefonů, moderní displeje s vysokým rozlišením a dynamickým rozsahem (OLED, QLED) či fotovoltaické články s vysokou kvantovou účinností. Jedná se o velmi rychle se rozvíjející odvětví moderní vědy, která může velmi napomoci budoucímu technologickému pokroku v informačních a kvantových technologiích.
„Spát můžeš v hrobě.“ Proč je to nesmysl?
A proč tedy spát kvalitně a dostatečně? Bez spánku nedokáže dlouhodobě žít žádný organismus a my lidé máme tendenci si tuto blahodárnou aktivitu zkracovat. O tom všem se dozvíte v příspěvku Mgr. Lucie Urbanové, která je doktorandkou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Jak vypadá mistrovství světa zevnitř
Univerzitu Karlovu reprezentuje také Mgr. Matouš Veselský, Ph.D., který se ve svém výzkumu věnuje sociologii sportu, především hokejovým mistrovstvím světa, která se konala v Česku v letech 2004 a 2015. Celé téma se rozhodl uchopit kvalitativně: prostřednictvím rozhovorů zkoumá, jak taková sportovní událost vypadá zevnitř. Je to právě sport, který je odrazem celé řady společenských jevů.
Walkability – jedna z možných cest posilování udržitelného města?
Smyslem konceptu walkability je vytváření živých a atraktivních ulic, které přilákají obyvatele k užívání veřejných prostorů města. Mezi přínosy aplikace konceptu se bezesporu řadí posilování udržitelnosti městské mobility, která v současnosti čelí výzvám v podobě nutnosti zvyšování její bezpečnosti a efektivity, snižování její ekonomické náročnosti a jejích negativních účinků na životní prostředí a veřejné zdraví.
Vytvořením nástroje umožňujícího posouzení kvalit urbánního designu na principu walkability se doktorandka Mgr. Lenka Paszová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity v první řadě pokusila rozvinout debatu o uplatnitelnosti konceptu v rámci českých měst. Navržený nástroj mj. umožňuje tvůrcům politik identifikovat a upřednostňovat projekty a investice směřující k vyšší míře walkability a kvality veřejného prostoru v hustě zastavěných centrálních částech měst.
Vliv nanomateriálů na rostliny
Mgr. Oldřich Motyka, Ph.D., z VŠB – Technické univerzity Ostrava se odborně i pedagogicky věnuje problematice znečištění životního prostředí nanomateriály, specificky jejich vlivu na rostliny. Rovněž se zabývá možnostmi biomonitoringu znečištění ovzduší nanočásticemi a statistickou analýzou dat. Jeho popularizační záběr je široký, má dar vystihnout to podstatné z mnoha oborů. A k tomu zábavně. Je lektorem Junior univerzity VŠB-TUO, pravidelně přednáší a natáčí videa pro Noc vědců.
Esport jako profi odvětví
Dalším zástupcem VŠB – Technické univerzity Ostrava je Ing. Jakub Čubík, Ph.D., který se pedagogicky, profesně i popularizačně věnuje dvěma perspektivním oborům – optickým komunikacím a esportu. Obory, které zdánlivě nemají nic společného, propojuje a vysvětluje jejich vzájemnou souvislost. Podařilo se mu prokázat, že esport je profesionální odvětví založené na technické dokonalosti, tréninku, psychické přípravě a divácké oblibě. Dnes je jeho projekt známý i za hranicemi a jeho následovníci se objevují i na dalších univerzitách. VŠB-TUO se navíc může pochlubit i první esportovní učebnou v České republice a nově Jakub Čubík spolu se svými kolegy o esportu přednáší studentům z Fakulty elektrotechniky a informatiky, ale také studentům Junior univerzity a veřejnosti.
Jak trénovat rostliny
Molekulární bioložka Mgr. Hana Auer Malinská, Ph.D., z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty UJEP představuje výzkum, který je zaměřen na rostlinnou molekulární biologii a fyziologii, zejména na vliv abiotických stresových faktorů na fyziologii rostlinných buněk, respektive celé rostliny. Její zájem je věnován také speciálním metodám kultivace.
Unikátní léčebná metoda EEG biofeedback
RNDr. Ivo Opršal, Ph.D., se dlouhodobě zabývá metodou EEG biofeedback založenou na stimulaci mozkových vln, která pomáhá například dětem s diagnostikovanými ADD, ADHD či poruchou autistického spektra. Skvělé výsledky zaznamenává také v oblasti koncentrace vrcholových sportovců nebo manažerů. Ivo Opršal provozuje EEG biofeedback přímo v kampusu Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích a sezení je přístupné všem zájemcům z řad široké veřejnosti.
Je turbulentní proudění chaotické?
Není, je jen natolik složité, že mu stále nerozumíme a kdoví, jestli vůbec někdy porozumíme, tvrdí RNDr. Daniel Duda, Ph.D., z Fakulty strojní ZČU. Turbulence je všude kolem nás. Když ji zviditelníme, můžeme pozorovat vzájemně se ovlivňující struktury, které se šíří, obíhají kolem sebe, spojují se a vyhlazují se. Navzdory této složitosti toho o turbulenci už víme překvapivě mnoho. Například známe rovnice, kterými se řídí. Na ZČU provádí vědci nejrůznější experimenty. „V aerodynamickém tunelu se například dobře zkoumají úplavy za tělesy, ale nebojíme se ani různých náročnějších měření třeba v turbíně,“ říká experimentální fyzik.
Bakterie se superschopností
Za UTB ve Zlíně se do vědátorského souboje zapojila Ing. Daniela Máčalová, studentka 1. ročníku doktorského studia na Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí Fakulty technologické. V rámci svého výzkumu se věnuje bakteriím, které se pyšní schopností produkovat rozložitelné polymery – konkrétně polyhydroxyalkanoáty (PHA). Ty bakterie přirozeně využívají jako svoji zásobu energie. Produkce polyhydroxyalkanoátů je však v současné době poměrně neefektivní a drahá. Daniela se proto snaží bakterie geneticky modifikovat tak, aby zmíněný materiál produkovaly ve větším množství, tedy efektivněji a levněji. Díky tomu by pak mohl zdatněji konkurovat tradičním plastům, a to například v segmentu jednorázových obalů.
Jak formovat lidskost a kultivovat charakter?
Docentu Janu Háblovi z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové (PdF UHK) se po začtení do děl Jana Ámose Komenského stalo toto téma badatelsky osudným. Vzdělání nevnímá pouze jako předávání poznatků, ale hlavně jako nástroj, jak naučit být dobrým člověkem. Na Pedagogické fakultě UHK proto s kolegy založili Centrum etiky a rozvoje charakteru, kde formulují odpovědi na otázku „Jak se učí dobro?“ Kvalitní škola by měla vědomě vytvářet pozitivní podmínky pro kultivaci charakteru studentů a studentek, která přispívá k harmonii mezi dobrem jedince a dobrem celku společnosti.
Jsou všechny vědomosti, které jste si odnesli ze školy, správné?
Nemusí tomu tak být vždycky. RNDr. Leontýna Šlégrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové (PřF UHK) představuje miskoncepce ve fyzice. Na příkladu vzletu letadla poukazuje na to, proč se tvrzení Bernoulliho rovnice, které v učebnicích fyziky tuto problematiku vysvětluje, vždy v praxi nepotvrzuje. Takže jak vysvětlit třeba vzlet letadla laikům? Jednoduché, říká Leontýna Šlégrová: „Vyndejte ruku z okénka jedoucího auta a její hřbet kloňte nahoru nebo dolů. Okolo proudící vzduch vám pak celou ruku silou, která závisí na rychlosti jízdy (letu), zvedá nahoru, nebo tlačí dolů.
Budiž světlo
Doktorandka Zuzana Barbuščáková, MSc., pracuje na Katedře organické chemie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Její výzkum probíhá především na poli fluorescenčních sond, tedy látek schopných fluoreskovat – svítit. Zdrojem tohoto záření jsou specifické molekuly schopné absorpce energie konkrétní vlnové délky. Následným přechodem do základního energetického stavu emitují fotony. A pokud sondy interagují s biologickým materiálem, jakou jsou například enzymy, dochází ke změně jejich fluorescenčních vlastností, čehož se využívá například k detekci konkrétních enzymů v daném vzorku.
Tvrďáci mikrosvěta
Mgr. Jan „JaRon“ Tomáštík, Ph.D., je profesí materiálový fyzik a pracuje ve Společné laboratoři optiky Fyzikálního Ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Kromě bádání v oborech tenkých vrstev, studia mechanických vlastností a akustické emise také učí a často a rád přednáší nejen na domovském pracovišti. Především je též aktivním popularizátorem vědy, kdy spoluzaložil studentský spolek UP Crowd a internetový projekt Vědátor. Ve svém videu se zaměřuje na metodu nanoindentace, tedy snaze změřit mechanické vlastnosti na objektech o velikostech mikrometrů až desítek nanometrů. Díky tomu mohou např. vaše antireflexní optické vrstvy na brýlích vydržet opakované čištění po několik let.