Vysoké školy v Česku mají internacionalizaci na prvních příčkách svých priorit. Nabízejí studujícím i vyučujícím i zajímavé novinky, jako třeba řešení evropských výzkumných projektů se zahraničními partnery, nebo zavádění povinnosti absolvovat určité předměty v cizím jazyce. Zcela novým a sílícím trendem jsou takzvané BIP (Blended Intensive Programme), kdy studující část výuky absolvují v cizině na místě a další část už pak odkudkoli online. Zájem o mezinárodní výjezdy se stále zvyšuje, rozpočty na ně také. Jenže pomaleji – takže část uchazečů zůstává doma.
O Erasmus+ je největší zájem v historii: Mezinárodní výměna na českých vysokých školách vzkvétá a roste. Jen do tohoto programu se v roce 2024 podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) přihlásilo 1 400 škol (včetně například základních a středních) a dalších organizací. To je nejvíc od jeho spuštění v Česku.
O stoupajícím zájmu o Erasmus+ svědčí i pohled na rozpočet. Pro každé programové období – momentálně je to sedmiletý rámec 2021–2027 – se celkový rozpočet navyšuje. Pro aktuální období činí 26,2 miliard eur oproti 14,7 miliardám za úsek minulý (2014–2020). „Pro Česko bylo vyčleněno pro letošní rok více než 100 milionů eur, v roce 2024 to bylo 90 milionů, zatímco v roce 2023 se vyčlenilo 80,5 milionů eur,“ ilustruje na číslech mluvčí DZS Marek Bartoš.
Stoupající rozpočet tak podle jeho slov odráží zvyšující se poptávku po projektech a mezinárodních vzdělávacích aktivitách. Celkově se do Erasmu+ minulý rok zapojilo 16,2 milionu účastníků, zatímco v roce 2023 to bylo 15,1 milionu lidí a v roce 2022 jen 13,8 milionu.
„Na národní úrovni vidíme stejně stoupající trend. Zatímco v roce 2022 se Erasmu+ zúčastnilo méně než 32 tisíc účastníků, v roce 2023 už to bylo téměř 37 tisíc lidí,“ dodává Bartoš.
Od roku 1998, kdy se Česko zapojilo do evropských vzdělávacích programů, vyjelo ven v rámci českého Erasmu+ přibližně 110 tisíc studentů a studentek, 19 700 stážistů a 49 tisíc zaměstnanců a zaměstnankyň škol a organizací.
V kurzu jsou BIP: napůl virtuální výjezdy
Zcela novým trendem jsou Kombinované intenzivní programy (BIP, Blended Intensive Programme). Jedná se o krátkodobé výjezdy, kdy studující absolvují úvodní část pobytu na místě a poté pokračují v projektu virtuálně. Podle slov Bartoše je to velmi populární aktivita, která je navíc novinkou tohoto programového období, běží od roku 2021.
Jak BIP v praxi vypadá? Fyzický výjezd může trvat 5 až 30 dní, virtuální časově omezený není. Na BIP se podílí vždy alespoň 3 instituce ze 3 zemí. České univerzity působí jako pořadatelé BIPů, tedy hostí studující a kolegy ze 3 různých univerzit, i jako vysílající instituce, čilijejich studující a zaměstnanci míří na BIP do zahraničí.
Proč jsou BIP tak oblíbené? Výjezdy jsou časově nenáročné, a jsou tak skvělou příležitostí pro účastníky s omezenými časovými možnostmi. Pro ty méně zkušené také může jít o vhodný první krok do světa mezinárodního vzdělávání. Mezi českými vysokými školami jde o stále oblíbenější volbu. „Protože BIPy představují výbornou možnost, jak jednoduše přenést mezinárodní zkušenost se studiem či výzkumem na tuzemskou půdu. Jedná se o takzvanou internacionalizaci doma,“ vysvětluje Bartoš.
Že jde o populární aktivitu dokládají i čísla. V rámci výzvy pro přihlašování projektů v letech 2021-2023 se zpočátku realizovalo 45 projektů BIP. V období 2022-2024 to bylo 65 a ve výzvě 2023, která nyní běží do července 2025, je plánováno již 138 projektů BIP. Ve výzvě 2024 do července 2026 jich je už dokonce 150.
A co konkrétně studující při BIP dělají? Projekty mohou mít nejrůznější podobu a pokrývat pestrý výběr aktivit, od vaření piva, archeologické vykopávky a rekultivaci krajiny až po filozoficky pojaté úvahy či hudební propojení různých národů.
Například Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích realizovala v říjnu 2024 Blended Intensive Programme na téma Podnikání z hlediska udržitelnosti. Celkem 26 studentů a studentek ze Švédska, Litvy, Lotyšska, Bulharska, Portugalska a Česka společně řešilo marketingové strategie zaměřené na udržitelnost a vliv umělé inteligence na marketing. Inspiraci hledali na konkrétních příkladech, které ukázaly úspěšné podniky, jež jsou zároveň ekologicky odpovědné. Doplňkem ke vzdělávacím aktivitám byly exkurze za krásami české přírody a kultury.
„Za nás jsou BIP výbornou příležitostí, jak zprostředkovat svět mobilit všem. I těm, kteří váhají, případně kteří dlouhodobou mobilitu z různých důvodů nemohou absolvovat,” říká vedoucí Útvaru pro zahraniční vztahy JČU Zdeňka Novotná.
Kombinovaný intenzivní program s názvem Digitalisation of Business and Society pořádala také Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Spojil 19účastníků a účastnic z německé Hochschule Bremerhaven, lotyšské Riga Technical University a slovenské University of Žilina. Hlavním cílem bylo představení aktuálních technologických trendů a rozvoj digitálního myšlení. Studující se například naučili, jak vybírat a použít vhodné technologie pro zlepšení chodu podniku, třeba jak lépe nastavit výrobu či zákaznický servis. Fakulta prý díky projektu upevnila spolupráci s partnerskými univerzitami a plánuje příští ročník zpřístupnit také domácím účastníkům, aby podpořila jejich zapojení do mezinárodních mobilit.
„Doufáme, že zkušenost s pobytem na UPCE inspiruje přijíždějící studenty k dlouhodobé mobilitě a také, že naši vyjíždějící studenti se přesvědčí, že mobilitu není složité realizovat. Pro studenty je to také příležitost získat vhled do specifických oblastí jejich oboru, které nejsou zahrnuty ve standardním kurikulu studijního programu, poznat vyučující z partnerských univerzit a jejich způsoby výuky. Akademičtí pracovníci, kteří se podílejí na realizaci BIPů, se zdokonalují ve využívání interaktivních metod online výuky,“ zmínila vedoucí oddělení pro mezinárodní vztahy Univerzity Pardubice Věra Albrechtová.
Kam se jezdí? A jak změnily mapu výjezdů Brexit a válka?
Celkově jsou pro české studující v zahraničních mobilitách nejčastějšími cílovými zeměmi Německo, Španělsko, Portugalsko a Francie.
Do Česka přijíždějí studenti a studentky téměř ze stejných zemí: nejvíce jich je ze Španělska, Francie, Německa a samozřejmě Slovenska.
Roste ale také zájem o mobilitu mimo Evropu, a to na základě partnerských spoluprací s univerzitami po celém světě. „V loňském roce jsme například zaznamenali výraznější nárůst počtu studujících z USA nebo Střední Ameriky,“ vyjmenovává mluvčí DZS Martina Nevolná.
Zahraniční výměnu, a to směrem nahoru i dolů, ovlivnily i dynamické události posledních let. Zatímco válka na Ukrajině podpořila mobilitu ukrajinských studentů a studentek a vyučujících, Brexit naopak ochromil výměnu s akademickým světem Velké Británie.
„Válka na Ukrajině představuje katalyzátor pro zintenzivnění spolupráce mezi Ukrajinou a Evropskou unií v univerzitní a vědecké sféře. Dlouhodobým cílem je vědcům a vědkyním, akademickým pracovníkům i studujícím z válkou postižené země umožnit i nadále pracovat,“ říká Nevolná.
A potvrzují to i samy vysoké školy. „Válka na Ukrajině naši univerzitu ovlivnila výrazně. Zvýšil se počet ukrajinských studentů, zatímco uzavření ambasád v Rusku vedlo k drastickému poklesu počtu ruských studujících, kteří dříve tvořili významnou část naší zahraniční studentské komunity,“ zmiňuje Lukáš Kala, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů na Mendelově univerzitě v Brně.
Na Univerzitě Hradec Králové od vypuknutí války sledují větší zájem ukrajinských uchazečů o studium. A podobný efekt nastal i na Vysokém učení technickém v Brně. „Válka na Ukrajině vedla k přílivu ukrajinských studentů a vědců, což nás přimělo zaměřit se na krizové řízení v oblasti vyjasňování si geopolitického prostoru a vytyčení strategických teritorií a cílů v nich,“ přibližuje Iveta Šimberová, prorektorka pro internacionalizaci a vnější vztahy VUT.
Česká zemědělská univerzita v Praze měla v době vypuknutí ruské agrese více než 600 ukrajinských studentů a studentek. Všem jim a jejich rodinám nabídla pomoc. „Co se týče spolupráce, s ukrajinskými institucemi jsme zaznamenali nárůst. Naopak v důsledku agrese Putinova režimu proti Ukrajině byly zrušeny smlouvy s univerzitami v Rusku,“ říká Mikuláš Josek, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů na ČZU.
Brexit ovlivnil spolupráci mezi evropskými a britskými vysokými školami negativně. Po něm se výrazně snížily mobility českých a evropských studentů do Velké Británie i naopak. „Přestože se vědecká spolupráce obnovila díky přidružení Británie k programu Horizont Evropa, v oblasti vzdělávání zůstává situace složitá. Británie není zapojena do programu Erasmus+, a i když se jedná o možném usnadnění mobility mladých lidí, současná pozice britské vlády zůstává zdrženlivá,“ krčí rameny Nevolná.
V roce2020 způsobil Brexit na VUT výrazný pokles mobilit mezi Českou republikou a Velkou Británií, stejně tak na ČZU vedl ke snížení počtu britských studentů a změnám ve financování ve spolupráci s britskými univerzitami.
Odchod Velké Británie z Evropské unie poznamenal i mobility na Masarykově univerzitě v Brně. „Zatímco před Brexitem vyjíždělo do Spojeného království okolo 120 až 140 studentů ročně, poslední dva roky jich vysíláme jen asi 35 až 40. Tento pokles je způsobený hlavně tím, že do Británie dřív studující jezdili hojně na pracovní stáže do různých organizací, teď k tomu potřebují pracovní víza,“ říká v rozhovoru pro Universitas Petr Suchý, prorektor pro internacionalizaci Masarykovy univerzity, podle něhož má Masarykova univerzita internacionalizaci jako jednu ze svých priorit.
Školy to přimělo zintenzivnit zapojení v jiných částech Evropy. Například na ČZU je trendem využívání krátkodobých výjezdů, které přišly jako nová možnost v novém programu Erasmus+. Studující nejčastěji míří do Portugalska, Španělska a Itálie.
Získávání kontaktů i profesní rozvoj
I mnohé další české vysoké školy kladou internacionalizaci na jednu z prvních příček v důležitosti. Například Jitka Šosová, prorektorka pro internacionalizaci a rozvoj na pražské UMPRUM, říká, že ji považují za podstatnou, ať už z hlediska rozvoje intelektuálních, osobnostních nebo přímo uměleckých kvalit studujících. Pestřejší profil studentské populace podle ní umožňuje získat komplexnější náhled na svět.
„Internacionální prostředí je také podstatnou podmínkou k tomu, aby studující získali kontakty ve zvolených oborech a aby mohli dlouhodobě konfrontovat svou práci nejen s lokálním, ale právě mezinárodním standardem. Jinými slovy, mezinárodní prostředí při studiu výrazně zvyšuje šance na úspěch v tak konkurenčním prostředí, jako je výtvarné umění, design či architektura,“ míní Šosová.
Zcela klíčová je internacionalizace i pro Akademii múzických umění v Praze. Podle prorektorky Jitky Goriaux přístup k mezinárodnímu uměleckému prostředí na jednu stranu rozšiřuje studujícím i vyučujícím zásadním způsobem tvůrčí obzory, na druhou stranu umožňuje uvědomit si jedinečnost vlastní kultury.
„Toto působení v obou směrech je zásadní. Zahraniční spolupráce přináší nové zkušenosti, trendy a inovace, které podporují kvalitu výuky i výzkumu, přispívá k tvorbě nových projektů a navazování kontaktů, což posiluje profesní i tvůrčí rozvoj. Zároveň naši instituci oživuje, zpestřuje a zvyšuje její prestiž,“ podotýká Goriaux.
Školy chystají novinky díky mezinárodním aliancím
I proto se vysoké školy snaží, aby své mezinárodní zapojení co nejvíce posilovaly a inovovaly. Například na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně je nyní významnou novinkou úspěch aliance PIONEER, jejímž je UTB členem, v prestižní výzvě Evropské komise na podporu aliancí Evropských univerzit. V letošní výzvě bylo Evropské komisi předloženo celkem 56 projektových návrhů, EK nakonec vybrala k financování pouze 14 z nich.
Aliance PIONEER si klade za cíl posílit spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi v celé EU a vyvinout novou generaci Evropanů schopných pracovat v různých kulturních prostředích. Vzniknou díky ní například nové společné studijní programy, tedy student či studentka absolvují studium na dvou různých univerzitách a obdrží buď společný diplom, nebo dva diplomy od dvou různých univerzit. Dále půjde o posílení jednosemestrálních mobilit a realizaci BIP. V oblasti vědy a výzkumu zase PIONEER umožní podávání společných projektových žádostí a následné řešení projektů s důrazem na Horizon Europe.
„Schválení tohoto projektu pro nás znamená strategický úspěch, který podpoří další rozvoj naší univerzity i celého regionu. Studenti budou moci studovat ve společných studijních programech, zahraniční mobility všech typů se stanou dostupné pro více studentů. Členství ve financované alianci zvyšuje úspěšnost při získávání evropských výzkumných projektů, protože budeme mít strategické partnery, se kterými budeme snadněji hledat společná výzkumná témata,“ očekává Marek Kubalčík, prorektor pro internacionalizaci na UTB. Předpokládá se také spolupráce s regionálními institucemi, jako je Zlínský kraj nebo město Zlín, v oblastechdigitalizace, dopravy či energie ve městě.
Speciální aplikace pro přijíždějící mezinárodní studentstvo
Na Univerzitě Hradec Králové zase spustili systém Artemis, což je webová aplikace pro přijíždějící mezinárodní studentstvo. Získala dokonceocenění ESN Awards v kategorii IT nebo také cenu DZS v oblasti digitalizace. Zahraniční studující mají v aplikaci přehled o aktuálním semestru a pořádaných akcích a můžou se na ně také registrovat. Dále aplikace nabízí takzvaný buddy matching, kdy se lokální studující propojí s nově přijíždějícími, snadněji si předají informace a v průběhu semestru jsou si navzájem k dispozici, pokud je potřeba cokoliv vyřešit. Zároveň aplikace nabízí statistiky o zahraničních studujících, například kolik a z jakých zemí či fakult přijeli. Artemis je už nasazena na několika vysokých školách a má již přes 1000registrovaných uživatelů.
„Jsme rovněž rádi za nastavení spolupráce s Diplomatickou akademií Ministerstva zahraničních věcí, která umožňuje našim studujícím a absolventům zprostředkování stáží i dalšího profesního působení v diplomatických službách,“ říká Leona Stašová, prorektorka pro zahraniční vztahy. Studující UHK pak budou mít snazší cestu pro odstartování kariéry diplomata. Nově vzniklá Diplomatická akademie totiž kromě výchovy vlastních diplomatů učí své studující fígle nutné pro úspěšné zvládnutí výběrového řízení třeba do institucí Evropské unie.
Welcome office pro zahraniční studující
Novinky v internacionalizaci chystají i na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jejich welcome office pomáhá zahraničním nováčkům v počátcích. Nyní se chtějí také zaměřit na trvalou pomoc, především propojení zahraničních studujících i vyučujících s kompletním životem univerzity.
„V univerzitním časopise proto věnujeme pravidelnou rubriku informacím pro pracující i studující ze zahraničí, v níž také představujeme jejich příběhy. Aktuálně připravujeme první oficiální recepci pro zahraniční komunitu na UJEP,“ říká prorektor pro internacionalizaci Pavel Raška.
Klíčové strategické dokumenty předkládají ve dvou jazykových mutacích a směřují k výraznějšímu zapojení zahraničních členů školy do univerzitních grémií.
„Univerzitní spolky se zase věnují tvorbě workshopů, které našim cizincům pomáhají lépe se zorientovat v novém prostředí a čelit případným nesnázím, včetně případných projevů intolerance,“ dodává Raška.
Studovat českou vysokou školu… v angličtině
Již dříve na UJEP přijali progresivní model internacionalizace studijních programů, podle nějž každý bakalářský program zahrnuje předmět v cizím jazyce, v navazujícím magisterském programu musí jít o povinný či povinně volitelný předmět a doktorský studijní program lze Radě pro vnitřní hodnocení předložit pouze tehdy, pokud českou variantu doplňuje i cizojazyčná. „Podmínkou přitom je, že předměty musí být zakomponovány takovým způsobem, aby jejich absolvování bylo umožněno všem studujícím daného programu,“ podtrhuje Raška.
AMU zase vidí jako možnosti internacionalizace větší zapojení významných zahraničních osobností, například na principu hostujících pedagogů, mentoringových programů, mistrovských kurzů a podobně. „Samostatnou kapitolou jsou pak takzvané joint degrees, jeden se v současnosti připravuje na DAMU. I tuto praxi bychom do budoucna rádi rozvíjeli,“ říká Goriaux.
Na ČZU se nyní více zaměřují na zkvalitnění náboru zahraničních kmenových studujících. Nově zavedli diferencované studijní poplatky v anglicky vyučovaných programech, které rozlišují mezi studujícími z EU a mimo EU. „Cenově přívětivá nabídka pro české a evropské studenty má za cíl zvednout jejich počet v anglicky vyučovaných programech. Českým studentům chceme usnadnit možnost studovat VŠ v anglickém jazyce,“ plánuje Mikuláš Josek z ČZU.
Zájem roste, ale rozpočty ho nestíhají pokrýt
Naprostá většina oslovených škol si však stýská nad tím, že na zahraniční zapojení nemají více financí, a nemohou tak vyslat všechny zájemce a zájemkyně.
„V posledních třech letech zaznamenáváme rychle rostoucí poptávku po zahraničních výjezdech, zájemců a zájemkyň je tolik, že některé žádosti musíme odkládat do dalšího období, někdy bohužel i odmítat. Proto je jedním z našich prioritních cílů hledat a ideálně i nacházet další zdroje pro financování, abychom mohli umožnit zahraniční spolupráci i těm katedrám nebo jednotlivcům, jejichž hlavní činnost je nejužším způsobem spjatá s domácí kulturou a prostředím,“ doufá prorektorka Goriaux z AMU.
Rovněž prorektor Suchý z Masarykovy univerzity připomíná, že důležitým aspektem rozvoje internacionalizace jsou peníze. „Daří se nám posilovat zájem (o výjezdy do zahraničí), ale objem potřebných financí zůstává stejný. Dostat se na studijní pobyt či stáž v zahraničí je obtížnější než dřív – zhruba třetina až čtvrtina uchazečů kvůli omezeným financím tuto příležitost nedostane,“ zmiňuje v rozhovoru pro Universitas prorektor Suchý.
Ministerstvo školství si prý uvědomuje, že přidělované rozpočty na mobility studujících mnohdy nestačí na kompletní pokrytí poptávky. „Ale téma je třeba vidět v celém kontextu. Co se týká procentuálního uspokojování mobilitních potřeb žadatelů, Česká republika si v porovnání s dalšími státy EU vede velmi dobře. Projevuje se to například v rámci asi nejznámějšího mobilitního programu Erasmus+,“ podotýká Patrik Kubas z Oddělení komunikace s médii MŠMT.
Doplňuje, že velká část prostředků na mobility přichází z Evropské komise, která má snahu kontinuálně finance navyšovat. „Na úrovni MŠMT pak příspěvková pravidla vysokým školám umožňují zavádět i vlastní mobilitní programy, například na financování cest mimo území EU. Takové řešení považujeme za vyhovující, protože dovoluje jednotlivým VŠ prostředky investovat tam, kde je strategicky potřebují,“ doporučuje Kubas.