Double degree a joint degree programy se studují současně na domovské i zahraniční univerzitě. Studium je delší o jeden nebo dva semestry, několik měsíců studující tráví v zahraničí. Je také nutné závěrečnou práci obhájit na dvou univerzitách. Odměnou jsou dva diplomy s tituly z obou univerzit. Titul Bachelor nebo Master ze zahraniční univerzity pak otevírá dveře u prestižních zaměstnavatelů.
Přehrajte si víc článků v našem podcastu v iOSu, Androidu, Spotify a dalších.
Šestadvacetiletá Nana Ama Fobi pochází z Ghany v západní Africe. Na místní univerzitě ve městě Winneba studovala management vzdělávání, a když se s bakalářským diplomem v ruce rozhodovala, kam dál, vybrala si: Pardubice.
Konkrétně studium hospodářské politiky a veřejné správy na Univerzitě Pardubice. A aby si to ještě zpestřila, rozhodla se pro studium v takzvaném joint degree programu, kdy zároveň studuje ještě druhou univerzitu, v jejím případě Vilniuskou univerzitu v Litvě.
„Naše rodinná známá absolvovala Univerzitu Pardubice (UPCE) a velmi si ji pochvalovala. Lákalo to i mě, a to hlavně proto, že Česko nabízí velmi kvalitní vzdělání, ale náklady na život jsou v něm nízké,“ říká Ama Fobi. Ke studiu joint degree programu se rozhodla proto, že chtěla získat zkušenost ze dvou různých univerzit a dvou různých evropských států.
„Byla jsem i v Litvě a naprosto mě to tam nadchlo. Litevci jsou zdaleka nejvíce přátelský národ na světě,“ pochvaluje si Ama Fobi. Jak sama říká, získat diplom hned ze dvou univerzit výrazně posiluje její pozici na trhu práce. „A nejde jen o lecjaké dvě univerzity, ale o dvě, které jsou v Evropě mezi těmi lepšími. Získat diplom z obou mi ušetřilo čas i peníze,“ směje se Ama Fobi.
Studují ve dvou státech zároveň
Takzvané joint degree a double degree programy nabízejí české univerzity několik posledních let a je to forma vzdělávání, kdy student nebo studentka studuje dvě univerzity ve dvou státech zároveň. Rozdíl mezi nimi je ten, že zatímco v joint degree programu získává jeden společný diplom, na němž jsou obě univerzity vypsané, v double degree programu získává diplomy dva, každá škola vydává ten svůj.
Odlišné jsou i způsoby výuky.
„Joint degree program je postaven tak, že půlku předmětů učí jedna univerzita, druhou druhá univerzita. Oproti tomu v double degree se studentovi uznávají předměty, které jsou obsahově stejné nebo jsou velmi podobné. Proto lze studovat pouze u programů, které se vzájemně podobají. Je-li nějaký předmět jiný, pak je třeba jej vystudovat navíc,“ vysvětluje Jana Janderová, proděkanka Univerzity Pardubice.
Zatímco joint degree se zde realizuje ve spolupráci se zmíněnou litevskou univerzitou, pro double degree se UPCE spojila s Technickou univerzitou v Drážďanech, konkrétně s fakultou v Žitavě, a jde pouze o magisterské studium. Student odjíždí na zimní semestr druhého ročníku do Německa a naopak němečtí studenti přijedou do Pardubic.
„Německá strana akceptuje náš výběr, my akceptujeme jejich výběr. Celkem máme domluvených až deset studijních míst,“ říká Janderová. Co se týče financí, studenti a studentky buď mohou čerpat grant z programu Erasmus, nebo granty DAAD (Německá akademická výměnná služba studentů, pozn. red.), případně si hradí ubytování a stravu ze svého. Školné neplatí nikdo.
„V Německu i u nás předměty studuje student přijíždějící z partnerské univerzity v angličtině, zbytek na své domovské univerzitě buď v češtině, nebo v němčině,“ doplňuje Janderová.
Studentka Ama Fobi říká, že studium joint degree pro ni bylo výzvou hlavně na začátku. „V prvním semestru jsme měli online výuku z Litvy. Naše hodiny přes online platformu jsou velmi zajímavé a také náročné, protože výuka není jen na učiteli, zapojovat se musíme i my, studenti. Naši profesoři si velmi hlídají, že nám znalosti nejen předávají, ale že se je opravdu učíme používat. Hodně jsem se zlepšila například ve vyhledávání informací,“ popisuje Fobi.
ČVUT spolupracuje se Švédskem
Double degree programy spustily i další české univerzity, a to hlavně pro magisterské programy. Jednou z nich je například Fakulta stavební pražského ČVUT, která spolupracuje mimo jiné s Královským technologickým institutem ve Stockholmu (KTH). Je tak možné dvojitě vystudovat obor Stavební inženýrství.
„Mobilita v tomto typu studia je v řádu jednotek studentů ročně. Studenti o studium mají zájem, ale ve výsledku jej skutečně realizuje jen malá část,“ říká Jan Kočí, odborný asistent z FS ČVUT. Například smlouva s KTH nařizuje studujícím strávit celé dva roky v zahraničí. Tedy ti z ČVUT studují dva roky ve Švédsku a švédští studující jezdí na dva roky na ČVUT.
O konkrétních podmínkách toho, jak vypadá studium a jak závěrečná zkouška, rozhoduje dohoda mezi školami. „Naše fakulta má dohodu o double degree programu celkem se čtyřmi univerzitami a pravidla jsou na každé škole individuální. Obecně lze ale říci, že tím, že double degree nabízí plnohodnotné tituly z obou univerzit, je potřeba splnit požadavky obou stran. Na ČVUT předchází udělení titulu státní závěrečná zkouška spojená s obhajobou diplomové práce. Některé zahraniční univerzity vyžadují jen obhajobu,“ přibližuje Kočí.
S univerzitami v Itálii a v Německu spolupracuje v double degree programech i Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Aktuálně má na dvou tamních univerzitách osm studentů, pět budoucích bakalářů a tři budoucí inženýry. I tito studenti dostanou diplomy dva – jeden z ČZU, v češtině i v angličtině a jeden z partnerské univerzity.
„Studujícím uznáme předměty a ECTS (kredity v systému European Credit Transfer and Accumulation System, pozn. red.) jako u klasického Erasmu, ale navíc musí splnit další povinnosti v zahraničí, aby mohli získat diplom i z druhé univerzity. Vždy záleží na konkrétních podmínkách pro udělení diplomu, které platí na zahraniční univerzitě a v dané zemi,“ doplňuje Richard Hartman, vedoucí Centra marketingu na PEF ČZU.
Zajímavostí je, že na této fakultě uchazeče a uchazečky do double degree programů vybírají. „Vysíláme pouze ty, kteří splňují vyšší požadavky u výběrových pohovorů, a mají tak výsadu reprezentovat naši fakultu,“ vysvětluje Hartman.
Brexit zpřetrhal vazby s britskou univerzitou
Například na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava mají smlouvu s univerzitou v Huddersfieldu v Británii. Studenti a studentky plní zapsané povinnosti vždy na té univerzitě, na které studují dané předměty.
„Jejich studijní plán zahrnuje vybrané předměty, za jejichž úspěšné absolvování získají kredity. Kredity z partnerské univerzity jsou po návratu na domovskou univerzitu uznány a studenti je nemusejí dělat podruhé. Splnění studijních povinností na obou univerzitách pak úspěšnému studentovi zaručuje získání obou titulů, jak z VŠB-TUO, tak i ze zahraničí,“ zmiňuje Lenka Kauerová, proděkanka Ekonomické fakulty.
Vzhledem k situaci s brexitem ale na University of Huddersfield klesá o studium double degree zájem. V předchozích letech se zapisovalo do programu zhruba pět studentů a studentek, v tomto akademickém roce nemá žádného takového studujícího ani jedna strana.
Naopak na FS ČVUT zájem o double degree programy podle Kočího rok od roku stoupá, hlavně by takto studující chtěli studovat obor Architektura a stavitelství, ale bohužel pro tuto oblast zatím dohoda neexistuje. „Je nutné sladit jednotlivé programy tak, aby byly vzájemně kompatibilní. Proto třeba rozšiřování bilaterálních dohod pro double degree programy není tak jednoduché a přímočaré jako třeba u dohod v rámci programu Erasmus,“ vysvětluje Kočí.
Že jsou double degree programy náročné na organizaci, potvrzuje i brněnská Masarykova univerzita (MU), jejíž rektor Martin Bareš minulý rok v listopadu podepsal novou spolupráci s francouzskou univerzitou v Rennes.
Dva navazující magisterské programy se otevírají mezi Ekonomicko-správní fakultou MU a ekonomickou fakultou Renneské univerzity a celkově nabídnou prostor pro studium až šedesáti zájemcům a zájemkyním. Robert Jahoda, vedoucí katedry veřejné ekonomie, která na ESF oba programy garantuje, řekl, že za přípravou podobného programu stojí spousta úsilí a práce. Kromě kompletní přípravy akreditačního spisu je totiž potřeba sepsat smlouvu mezi univerzitami, jejíž příprava a dolaďování zabere i několik měsíců.
Po dokončení studií získají absolventi a absolventky diplomy z MU i z Renneské univerzity. Na českém diplomu je uveden titul inženýr, francouzský diplom ponese titul Master. Masarykova univerzita tak rozšířila nabídku double degree programů, kterých už má hned několik.
Do double degree se zapisují hlavně vynikající studenti a studentky
Jelikož studium double degree programu se z velké části odehrává v zahraničí, logicky je náročnější než studium pouze doma a v češtině. Ovšem podle škol se nedá říct, že by double degree mělo více odpadlíků než klasické programy na jedné univerzitě.
„Studenti, kteří se rozhodnou pro toto studium, vědí dopředu, co je čeká, mají přesný plán svého studia. Dobu v zahraničí využívají ke studiu a zdokonalení nejen jazykových, ale zejména odborných znalostí,“ podotýká Kauerová.
Navíc do double degree programů se prý přihlašují zejména vynikající studující. „Jejich výsledky jsou závislé na zodpovědném přístupu a aktivním nasazení. Nelze tedy říct, že studium v zahraničí s sebou nese riziko, že se studenti budou studiu méně věnovat. Je to spíše obráceně, studenti mají motivaci dosahovat dobrých výsledků i v zahraničí,“ vyzdvihuje Kauerová.
Dvojitý diplom je vstupenkou do první ligy zaměstnavatelů
Double degree programy mladé lidi lákají především proto, že mají praktický dopad na pracovní uplatnění za hranicemi Česka. „Pokud by naši absolventi hledali práci v cizí zemi, bude na ně zaměstnavatel určitě nahlížet jinak, pakliže mají místní vzdělání a titul. Existují i nadnárodní stavební firmy, například Metrostav má pobočky v Česku i ve Švédsku, kde razí tunely. Absolvování double degree pak jednoznačně otevírá možnosti pro takové uplatnění,“ připomíná Kočí.
Kauerová k tomu dodává, že v zahraničí se studující naučí cizí jazyk, jsou otevření a tolerantní a velmi samostatní. „Bez nadsázky lze říct, že se ze zahraničí vracejí jiní lidé, kteří jsou pro zaměstnavatele kdekoliv velmi zajímaví. Nejen zahraniční společnosti vyhledávají mladé talenty a diplom ze zahraniční univerzity je vstupenkou do první ligy. Často jsou to absolventi, kteří si mohou vybírat ze zajímavých nabídek,“ všímá si Kauerová. I proto nyní její fakulta připravuje další programy například s japonskou nebo italskou partnerskou univerzitou.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.