Podle analýzy dat magazínu THE existuje negativní korelace mezi vysokým počtem publikačních výstupů a dobrou pověstí na jedné straně a vyvážeností pohlaví mezi zaměstnanci na straně druhé.
Přeloženo na základě dohody o exkluzivním partnerství s magazínem Times Higher Education. / Republishing based on partnership between Times Higher Education and Universitas magazine.
Data shromážděná magazínem Times Higher Education (THE) ukazují, že evropské univerzity, které se pyšní vysokým objemem výzkumu a dobrou pověstí co do kvality výuky, mívají současně nejvyšší míru nevyváženosti mezi oběma pohlavími.
Analýza dat o více než 200 univerzitách v západní a jižní Evropě ukazuje, že korelace mezi rovnováhou pohlaví a počtem publikací na člena akademického sboru je -0,57 (-1 by znamenalo dokonalou negativní korelaci).
Korelace mezi vyvážeností pohlaví v univerzitním sboru a akademickou pověstí univerzity (která se hodnotila podle průzkumu mezi akademiky) není tak výrazná, ale ani zanedbatelná: její hodnota je -0,42.
Tato zjištění vychází z dat shromážděných pro pilotní žebříček magazínu THE Europe Teaching Rankings, který zkoumá kvalitu výuky na evropských univerzitách. Žebříček je postaven na 13 ukazatelích týkajících se výuky a zahrnuje 242 univerzit v osmi zemích.
Jedná se o první velký mezinárodní žebříček univerzit, který zahrnuje indikátory vyváženosti pohlaví mezi zaměstnanci a studenty. V těchto kategoriích může univerzita obdržet maximální skóre 100, pokud jsou mezi jejími zaměstnanci zastoupena obě pohlaví rovným dílem. Čím nižší je skóre, tím větší je mezi personálem převaha mužů nebo žen.
Britská Middlesex University, která se v evropském žebříku celkově umístila v kategorii 201+ (a v žebříčku THE World University Rankings zaměřeném na výzkum je na 401.–500. místě), je jedinou institucí, kde je poměr mezi oběma pohlavími 50:50. Neobvyklé je také to, že podle mluvčí univerzity převažují v jejím vedení ženy nad muži, a to v poměru 63 ku 37.
I další univerzity, které mají horší výsledky v žebříčku zaměřeném na výzkum (nebo v něm úplně chybí), si vedou v ukazateli vyváženosti pohlaví dobře. Patří mezi ně například Université Rennes-II ve Francii (kategorie 151–200 v evropském žebříčku), vysoká škola aplikovaných věd Hanzehogeschool v nizozemském Groningenu (151–200) a Univerzita krále Juana Carlose ve Španělsku (201+).
Některé z prestižních a výzkumně zaměřených univerzit jsou naopak v kategorii rovnováhy pohlaví v dolních 5 procentech. Jedná se například o Technologickou univerzitu v Eindhovenu (126–150), Technickou univerzitu Mnichov (51–75) a Královskou univerzitu v Londýně (sdílené 11. místo). Univerzity v Oxfordu a Cambridge jsou obě na žebříčku vyváženosti pohlaví v dolních 15 procentech: jen 29 procent zaměstnanců na obou institucích tvoří ženy.
Dame Athene Donaldová, děkanka Churchill College na Cambridgeské univerzitě a bývalá zástupkyně univerzity pro rovnost pohlaví, označila spojení mezi vysokým počtem publikací, pověstí a nevyvážeností pohlaví za „velice znepokojující“.
„Mám obavu, že ženy jsou vzhledem ke stereotypům, které o nich panují, často ‚směřovány‘ do učitelských pozic a k péči o studenty: to je to, co se od nich očekává. Na podobných pozicích je přitom většinou na výzkumných univerzitách nižší šance na povýšení,“ říká.
„Vypadá to tedy, že ženy buď raději samy odejdou, nebo jsou aktivně odrazovány od toho, aby na univerzitách zaměřených na výzkum a publikace zůstávaly, což vede k této negativní korelaci s vyvážeností pohlaví.“
Benedetto Lepori, profesor na univerzitě ve švýcarském Luganu, který se specializuje na systémy vysokoškolského vzdělávání a je koordinátorem registru ETER neboli Evropského registru terciárního vzdělávání (jedná se o databázi porovnatelných dat o jednotlivých vysokoškolských institucích v Evropě), uvedl, že ženy „mívají nižší počty publikací“.
Dodal, že výsledky mohou být ovlivněny také specifickým oborovým zaměřením „špičkových mezinárodních univerzit“, které se většinou „zaměřují na přírodní vědy“, zatímco univerzity orientované na obory s typicky vyšším podílem žen, jako je například vzdělávání nebo ošetřovatelství, jsou většinou na nižších pozicích žebříčků.
Porovnání zemí: rovnováha pohlaví mezi zaměstnanci napříč Evropou
Analýza dat na úrovni jednotlivých zemí také ukazuje, že míra korelace mezi rovnováhou pohlaví a počtem publikací nebo pověstí se zemi od země liší.
Konkrétně v Británii existuje velice výrazná spojitost mezi vyvážeností pohlaví v akademickém sboru a publikacemi (-0,72) a vyvážeností pohlaví v akademickém sboru a pověstí (-0,64). Británie má ve srovnávací tabulce 100 institucí od starých výzkumných univerzit až po nové vysoké školy zaměřené na výuku.
Když se naopak zaměříme výhradně na 23 francouzských institucí, které v tabulce figurují, najdeme výraznou negativní korelaci mezi počtem publikací a vyvážeností pohlaví mezi zaměstnanci (-0,55), ale velice slabý vztah mezi pověstí a vyvážeností pohlaví (-0,10). Může to být způsobeno tím, že několik významných francouzských institucí v tabulce chybí, a proto zde není rozptyl hodnocení akademické pověsti tak velký.
V průměru si země v otázce rovnováhy pohlaví v akademickém sboru vedou podobně, za ostatními ale zaostává Itálie (viz grafické srovnání). V této zemi je mediánové skóre 72, zatímco v Nizozemsku je to 90 a v Británii 84.
Skóre Itálie o něco snižuje to, že jsou do tabulky zařazeny čtyři italské technické univerzity, jejichž skóre je u tohoto indikátoru podprůměrné. Řada tradičních místních univerzit si ale nevede o moc lépe: i když z analýzy země tyto čtyři technicky zaměřené školy vyloučíme, je průměrné skóre pro celou zemi stále jen 75.
Davide Donina, postdoktorský výzkumník na Univerzitě v Bergamu, který se zabývá otázkami vysokoškolské politiky a správy se zaměřením na Itálii, říká, že pokrok Itálie v této oblasti možná zpomalila „nízká úroveň náboru“ na italských univerzitách za posledních deset let.
Jak vysvětluje, univerzity teď většinou přijímají do akademických sborů stejný počet žen a mužů: „V minulosti tomu ale tak nebylo, proto je mezi stávajícími akademiky více mužů“.
Podle profesora Leporiho tato zjištění potvrzují i statistiky registru ETER 2014–2015, podle kterých má pouze 23 procent vysokoškolských institucí v Itálii v akademickém sboru alespoň 40 procent žen. Naproti tomu ve skandinávských zemích je podle něj mezi akademiky „obecně více žen“, které se také v těchto zemích dostávají na vyšší kariérní příčky dříve ve své kariérní dráze.
Data žebříčku navíc ukazují silný pozitivní vztah mezi tím, jakou pověst má kvalita výuky na dané instituci, a počtem publikací na člena akademického sboru.
Přestože byli akademici požádáni, aby v průzkumu pověsti univerzit uvedli evropské univerzity, které v jejich oboru poskytují nejlepší vzdělávání, výsledky podle všeho ukazují na tzv. haló efekt výzkumu. Zdá se, že akademici se při posuzování kvality výuky stále spoléhají na ukazatel kvality výzkumu.
Gero Federkeil, vedoucí mezinárodního žebříčku v německém institutu CHE (Centrum pro rozvoj vysokého školství), uvádí, že i data jejich vnitrostátního srovnání německých univerzit ukazují „vysokou míru korelace mezi tím, jakou pověst má univerzita mezi akademiky v oblasti výuky, a kvalitou výzkumu“.
A dodává: „Obecně to lze shrnout tak, že akademici toho jednoduše o kvalitě výuky příliš mnoho nevědí, takže generalizují to, co si myslí o výzkumu“.
Profesor Lepori souhlasí s tím, že „většina akademiků“ se stále domnívá, že „pokud je někdo velice dobrý ve výzkumu, bude to stejně dobrý učitel“. Současně dodává, že „v oblasti kvality výuky nemáme k dispozici žádná tvrdá data“.
Přesně to se ale snaží změnit žebříček Europe Teaching Rankings magazínu THE, který obsahuje pět ukazatelů přímo souvisejících se zapojením studentů (na základě průzkumu mezi studenty v celé Evropě).
2018 Times Higher Education. All rights reserved. Publikováno na základě dohody o spolupráci s Times Higher Education, přeloženo magazínem vysokých škol Universitas. Článek v angličtině naleznete zde. / Republishing based on partnership between Times Higher Education and Universitas magazine. 2018 THE, all rights reserved. You will find the article in English on the website www.timeshighereducation.com.