Do Česka už zdaleka zahraniční studenty neláká jen medicína. Zahraniční samoplátci tu studují i strojařinu, elektrotechniku či informatiku. Pražské ČVUT hlásí největší zájem lidí z Indie, Ruska či Číny.
Celkový počet samoplátců na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) se za posledních pět let každým rokem zvyšuje. V nyní probíhajícím akademickém roce jich na ČVUT v bakalářských, magisterských a doktorských programech studuje 601. Největší zájem o anglické programy je na Fakultě strojní, Fakultě elektrotechnické a Fakultě informačních technologií. Ke zvýšení počtu studentů došlo i na Fakultě dopravní.
„O internacionalizaci studijního a výzkumného prostoru univerzity se dlouhodobě snažíme a investujeme do ní. Postupně se nám daří přitahovat ke studiu více a více zahraničních studentů,“ říká prorektor pro vědu, tvůrčí činnost, doktorské studium a zahraniční vztahy ČVUT Zbyněk Škvor. „Krom toho se díky výměnným programům naši studenti vzdělávají na zahraničních univerzitách a my naopak přijímáme zahraniční studenty, zejména v rámci programů Erasmus. To celé dohromady umožňuje našim studentům zažívat mezinárodní prostředí, jsou tím lépe připraveni i pro práci ve velkých nadnárodních firmách.“
Zahraniční studenti – samoplátci mají pevně stanovenou výši školného na bakalářských, magisterských a doktorandských studijních programech, za posledních pět let se poplatky za studium významně neměnily. Samoplátci platí 128 000 Kč/rok za bakalářské studijní programy, 132 000 Kč/rok za magisterské a 138 000 Kč/rok za doktorandské studium.
Nejvíc samoplátců na ČVUT přichází z Indie, což je dáno indickým demografickým vývojem a velkou částí mladé populace v Indii, dále pak z Ruské federace, Kazachstánu, Číny, z Ukrajiny, z Turecka, Ázerbájdžánu či Francie. Velký potenciál vidí škola v Latinské Americe, kde stále více studentů vyhledává studium v anglickém jazyce, nejen ve španělštině a portugalštině. Šanci nabízí i Evropa, kde ČVUT konkuruje známým technickým univerzitám a je jedinečné v některých svých oborech – za zmínku určitě stojí Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská se svým vlastním reaktorem VR-1.
Praha je dlouhodobě vyhledávaným místem pro studium a stává se, že studenti, kteří na ČVUT studují v rámci výměnného programu, později nastoupí do řádného prezenčního studia. Studenty láká i výzkumná činnost univerzity a možnost zapojit se do řady projektů a výzkumů a vysoká uplatnitelnost v oboru po ukončení studia. Rozhodovacím faktorem pro studenty je i umístění České republiky v žebříčku nejbezpečnějších zemí světa.
ČVUT zvyšuje počet zahraničních studentů pomocí několika marketingových nástrojů. Od roku 2012 funguje na ČVUT projekt Study at CTU, který cílí na samoplátce od začátku jejich zájmu o studium. Tento projekt propaguje studium v angličtině na webových stránkách, na sociálních médiích a pomocí tzv. studentů „Ambasadorů“, kteří pocházejí ze zahraničí a jsou aktuálními studenty. Ti jednak propagují možnosti studia na veletrzích po světě, spravují sociální sítě Study at CTU ve svých rodných jazycích a také pomáhají organizovat různé aktivity pro samoplátce během akademického roku. ČVUT spolu s dalšími šesti pražskými veřejnými vysokými školami tvoří od roku 2015 projekt Study in Prague a společně propaguje anglické studijní programy všech zapojených univerzit na veletrzích po světě i online. Myšlenka této konsorciální spolupráce vzešla právě z ČVUT od emeritního prorektora pro zahraniční vztahy ČVUT Miroslava Vlčka.
Oblast samoplátců je jednou ze součástí celkové strategie ČVUT, a to konkrétně v dokumentu Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti ČVUT v Praze na období 2016 až 2020. Jedním z prioritních cílů je Internacionalizace, pod kterou spadá i systematicky usilovat o získávání zahraničních studentů samoplátců a následně technicky a materiálně podpořit cizojazyčnou výuku.
Projevuje se zvyšování počtu samoplátců i na prestiži školy a v mezinárodní spolupráci? „Přínosný pro rozvoj mezinárodní spolupráce je především počet zahraničních studentů, nezáleží tolik na tom, zda si studium platí sami nebo je za ně platí někdo jiný. Studenti, kteří se vracejí domů s tím, že máme výborné vědce, učitele a vybavené laboratoře, nám dělají výbornou reklamu. Vzájemná výměna doktorandů je pak nejlepší cestou k nastartování spoluprací,“ dodává prorektor Zbyněk Škvor.
Mnohé organizace a společnosti zabývající se hodnocením univerzit mají pevně stanovená kritéria, na základě kterých vyhodnocují nasbíraná data a určují pořadí v jednotlivých kategoriích. K těmto kritériím patří i International Student Ratio, které znamená poměr zahraničních studentů na celkový počet studentů jednotlivé univerzity. V žebříčku QS University Rankings je podíl zahraničních studentů na celkovém hodnocení ČVUT nejvyšší. Čím lepší umístnění dané univerzity, tím lepší je její hodnocení i samotná prestiž. Sami studenti si někdy vybírají své studium na univerzitách, které mají vynikající hodnocení a splňují jejich kritéria. Obecně je ČVUT vnímáno jako univerzita s dlouhou tradicí, významnými absolventy, excelentním výzkumem s celosvětově uznávanými výsledky už po generace a zvyšování počtu samoplátců tuto skutečnost ještě víc umocňuje.
Zdvojnásobení počtu studentů-samoplátců v posledních několika letech je samozřejmě vysoce pozitivní a přispívá k žádoucí internacionalizaci kampusu ČVUT, nicméně další předpokládaný nárůst může v blízké budoucnosti znamenat také problémy. Mohou scházet ubytovací kapacity a rovněž jazyková vybavenost pracovníků ČVUT stále není dostatečná. Zatím výborně funguje komunikační „mezičlánek“ z řad dobrovolnické studentské organizace ISC (International Student Club, jenž zahraničním studentům pomáhá od jejich příjezdu formou Buddy programu, organizací uvítací akce „Orientation Week“ a pořádáním mnoha dalších aktivit v průběhu semestru – více zde). Avšak i tento podpůrný systém se blíží svým personálním a kapacitním limitům.