Poznat podvodné periodikum lze. Zpozornět by měli vědci v momentě, kdy je recenzní řízení moc krátké, citační metriky zavádějící a kontaktní údaje periodika neúplné. Magazín Universitas přináší desatero, na co se vyplatí dát si pozor.
1. Recenzní řízení trvalo méně než čtyři týdny.
V kvalitních vědeckých časopisech trvá recenzní řízení obvykle šest a více týdnů, ale v predátorských trvá v řádu několika dnů, například do jednoho týdne.
2. Uvádění zavádějících citačních metrik
Predátorské časopisy uvádějí fiktivní citační metriky (IndexCopernicus, Global Impact Factor aj.) napodobující názvem všeobecně známý impakt faktor, aby tak nalákaly autory k publikování svých článků.
3. Lživé tvrzení o indexaci časopisů v databázích typu WoS nebo Scopus
Stejně jako u metrik predátorské časopisy klamou autory a lákají je k publikování nepravdivým tvrzením, že jsou indexovány zejména v databázích typu Web of Science, Scopus, DOAJ, Medline aj. nebo členství v COPE (The Committee on Publication Ethics) důležitých pro hodnocení vědy.
4. Netransparentní informace o autorských poplatcích
Predátorské časopisy v řadě případů uvádějí buď nejednoznačné informace o autorských poplatcích, nebo je neuvádějí vůbec. Autoři tak mohou být překvapeni zaslanou fakturou na desetitisícové částky za autorské poplatky.
5. Napodobování názvů časopisů vydávaných prestižními vydavatelstvími a odbornými společnostmi
V řadě případů se názvy predátorských časopisů nápadně podobají názvům jejich prestižních protějšků, aby tak zmátly potenciální autory (například renomovaný International Journal of Engineering Science vs. predátorský International Journal of Engineering and Science).
6. V redakční radě převažují členové z rozvojových zemí
Zatímco redakční rady prestižních časopisů mají mezinárodní složení z vědců pocházejících převážně z rozvinutých zemí, v predátorských časopisech mají redakční rady obvykle lokální zastoupení z rozvojových zemí.
7. Fiktivní členové redakčních rad
V některých predátorských časopisech jsou v redakčních radách uvedeny smyšlené osoby nebo vědci, kteří jsou s takovými periodiky spojováni bez svého vědomí.
8. Nedostatečné kontaktní údaje
Zatímco kvalitní odborná periodika uvádějí úplné kontaktní údaje na redakci časopisu či hlavního editora, predátorské časopisy mnohdy používají pro komunikaci pouze online formulář nebo uvádějí neúplnou adresu či e-mail poskytovatelů typu Gmail a podobně.
9. Velké procento plagiátů
Vzhledem k nekvalitnímu recenznímu řízení je větší pravděpodobnost, že v predátorském časopise bude publikován článek bez řádně citovaných zdrojů.
10. Zasílání podbízivých e-mailů s nabídkou publikovat článek
Predátorské časopisy opakovaně zahlcují autory e-mailovými výzvami k zaslání článku. E-maily se vyznačují podbízivostí, nízkou úrovní angličtiny a nepravdivými tvrzeními o indexaci časopisu v citačních databázích či přiděleném impakt faktoru.
Zdroj: Jiří Kratochvíl, Lukáš Plch, Knihovna univerzitního kampusu Masarykovy univerzity.