Rozumné investice do výzkumných a inovačních projektů a jejich dlouhodobé udržitelné financování je cestou, jak do budoucna předcházet a lépe zvládat celosvětové krize i zmírnit následky znečištěného prostředí. Vědci a vědkyně by měli více využívat výzkumné infrastruktury, sdílet data i zkušenosti a své poznatky a kapacity nabídnout k řešení celospolečenských problémů. Shodli se na tom účastníci a účastnice Mezinárodní konference výzkumných infrastruktur ICRI 2022, která se konala v Brně. Svou výzvu shrnuli do dokumentu nazvaného Brněnská deklarace.
Téměř pět set vědců a vědkyň, manažerů a manažerek z celého světa jednalo na třídenní konferenci o sdílení výzkumných infrastruktur, tedy zařízení, přístrojů i dat, ale i možnostech mezinárodní spolupráce, financování, zajištění udržitelnosti či úsporách energií v náročných provozech. Diskutovalo se i o mobilizaci výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii covidu-19 nebo posilování připravenosti na budoucí krize.
„Investice do výzkumu a inovací je jednou z klíčových cest, jak zvládnout současnou energetickou krizi i krize budoucí. Na řešení se musíme ptát těch, kteří tomu rozumí, a pokud ta řešení chceme najít, musíme podporovat vědu,“ řekl hned v úvodu konference ministr školství ČR Vladimír Balaš.
Podle Signe Ratso z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise, která také mluvila v úvodu konference, si však žádný stát nemůže dovolit provozovat veškerou potřebnou infrastrukturu sám.
Brněnská deklarace
Aktuální postavení výzkumných infrastruktur, ale i výzvy, jimž čelí, shrnuli účastníci a účastnice konference do Brněnské deklarace o podpoře globálního ekosystému výzkumných infrastruktur.
Deklarace vyzvala politiky odpovědné za oblasti výzkumu a inovací, aby podpořili výzkumné a inovační infrastruktury, které jsou základem otevřené vědy a mohou také hrát zásadní roli při budování znalostních center a místních inovačních center, která jsou důležitá pro regionální a místní ekonomiky.
„Cílem deklarace je definovat, jakým výzvám výzkumné infrastruktury aktuálně čelí, co by se proto mělo začít dělat a koho je třeba zapojit,“ řekl iniciátor deklarace a jeden z hlavních organizátorů konference Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity. Podle něj se ukazuje, že přes rozdílnost v množství a kapacitách výzkumných infrastruktur v jednotlivých částech světa jsou problémy, s nimž se potýkají, a otázky, které řeší, velmi podobné.
Jedním z problémů je nedostatečné využití vědeckých výstupů v resortech, pod něž řešené problematiky spadají.
„Věda a výzkum jsou často řešeny na úrovni ministerstev pro školství a vědu, výstupy ale mnohdy potřebují zcela jiné resorty, ať už jde o zdravotnictví, jak se ukázalo při poslední pandemii, nebo dopravy, energetiky a podobně,“ zdůraznil Hradil.
Brněnská deklarace proto vyzývá ke sbližování odpovědné tvorby politik v oblasti výzkumu a inovací s tvorbou politik v jiných odvětvích, jako je energetika, životní prostředí, zemědělství nebo zdravotnictví, kde výzkum a inovace nejen přispívají k řešení velkých společenských výzev na základě znalostí, ale také napomáhají udržitelné prosperitě.
Problémy nemají hranice, otevřme i výzkum
Schopnost komunikovat vědecké výstupy a poznatky k těm, kdo jsou odpovědni za rozhodnutí, prolínala téměř všechna dílčí diskutovaná témata, ať už šlo o společenský a ekonomický přínos výzkumných infrastruktur, nebo otázku sdílení vědeckých dat.
Podle předsedkyně Evropského strategického fóra výzkumných infrastruktur (ESFRI) Jany Kolar význam správně uchopené komunikace ukázala už pandemie covidu-19, kdy bylo nutné komunikovat vědecké poznatky v krátkém čase jak politikům, tak široké veřejnosti.
„Chyby v komunikaci v době pandemie mají vážný dopad na životy lidí,“ zdůraznila Kolar s tím, že i z tohoto důvodu je v podobných situacích nutná spolupráce s humanitními a společenskými vědami.
Spolupráci napříč vědními obory a kontinenty i zapojení průmyslové sféry vyhodnotili jako klíčové účastníci a účastnice panelu, který se v rámci tématu řešení globálních celospolečenských problémů s využitím výzkumných infrastruktur věnoval otázkám životního prostředí, změny klimatu a zmírňování jejích dopadů. „Hledání řešení pro zlepšení životního prostředí, které nemá žádné hranice, vyžaduje kombinaci dat s otevřeným přístupem,“ shrnula Agnès Robin z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise.
Jak lépe představovat poznatky politické reprezentaci i veřejnosti
Pro zlepšení komunikace směrem k těm, kteří přijímají rozhodnutí, politikům a dalším tvůrcům veřejného mínění či široké veřejnosti, přednesli účastníci konference i řadu doporučení. Mezi ně patří například nutnost dobře porozumět publiku, vycházet z jeho zájmů a potřeb, využít vizualizaci, zjednodušit sdělení nebo nezapomínat na zpětnou vazbu.
Své rady připojil i moderátor České televize a popularizátor vědy Daniel Stach, který konferenci otevřel citátem Alberta Einsteina: „Představivost je důležitější než znalosti.“
Další panel konference se věnoval tomu, jak zajistit, aby byly prostředky investovány správným směrem, a jak lze měřit přínos výzkumných infrastruktur.
Podle Michaela O'Neilla, ředitele kanadské Nadace pro řízení inovací, mají investice do výzkumných infrastruktur vliv nejen na rozvoj vědecké excelence, ale i společnosti a ekonomiky – a nejsou tak investicí pouze do zařízení, ale i do kvalifikovaných lidí. „Mohou vyvolat a urychlit společenský a hospodářský rozvoj daných lokalit a sousedních regionů a tak přilákat veřejné i soukromé investice (např. vědeckotechnické parky, inovační centra atd.), nabízí pracovní pozice a přispívají k posílení občanské infrastruktury a souvisejících služeb,“ míní O'Neill.
Digitalizace a sdílení dat zažívají boom
Velkou debatu vyvolalo mezi účastníky a účastnicemi téma otevřeného sdílení vědeckých dat, jejichž množství vzrostlo podle ředitelky Evropského výzkumného prostoru a inovací Anny Panagopoulou za posledních deset let o více než 530 procent.
Jedním z doporučení, k nimž došla skupina, která se věnovala otázce sdílení dat, bylo upřednostnit spolupráci nad soutěživostí.
V návaznosti na toto téma je ale třeba vyřešit dva zásadní problémy, a to, jak na jedné straně umožnit co nejsnazší sdílení a zároveň data ochránit proti zneužití.