Do Brna se tento týden sjíždí přes 450 nejvlivnějších osobností ze světa vědy a výzkumu na Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách neboli ICRI 2022. Jedna z největších akcí českého předsednictví Radě Evropské unie se koná od 17. do 22. října.
Už déle než dekádu odborníci a odbornice na ICRI co dva roky diskutují nejpalčivější výzvy a nejžhavější trendy vědy a výzkumu, ovšem letos vůbec poprvé, v režii Masarykovy univerzity, se konference otevírá také širší veřejnosti.
Jestliže minulý ročník konference přiškrtila koronavirová pandemie, ten letošní je pojat od počátku s ambicí otevřít ji co nejširší odborné i laické veřejnosti. Ta se díky využití moderních streamovacích technologií může zapojit a sledovat kteroukoliv z částí hlavního programu či si vybrat z téměř čtyřicítky doprovodných sympozií, z nichž většina bude rovněž přenášena do online prostředí.
Především však, letošní ICRI nabídne každý podvečer na různých místech v Brně v týdnu od 17. do 22. října mimořádně atraktivní program pro veřejnost. „Záměr přiblížit vědu veřejnosti byl od počátku kvitován i na těch nejvyšších úrovních,“ říká za organizační tým Masarykovy univerzity Ondřej Hradil k takzvanému Citizen programu, reflektujícímu současný trend celospolečenského zájmu o vědu a její popularizaci.
Do jeho příprav se zapojily tři brněnské instituce, které mají s popularizací vědy bohaté zkušenosti. Ať už je to VIDA! science centrum, Hvězdárna a planetárium Brno či spolek Science Party Brno, pořádající pravidelně stejnojmennou akci. Zatímco liché dny týdne jsou vyhrazené právě pro Science Party Brno, která během nich pořádá setkání s vědci v baru 4Pokoje, v úterý, respektive ve čtvrtek, bude živo ve VIDA! science centru a na Hvězdárně.
„Do všech večerů se zapojí účastníci konference. Jde o celosvětově respektované odborníky ve svých oborech, přičemž smyslem tohoto doprovodného programu je představit lidem jejich práci netradičně, v neformálním prostředí,“ říká Hradil.
A tak zatímco do VIDA! centra na speciální večer z cyklu VIDA! After Dark zavítají dva přední představitelé konsorcia ELI ERIC, díky němuž Česká republika v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy hostí nejvýkonnější lasery světa, na Kraví hoře přivítají pro změnu Xaviera Barconse, ředitele Evropské jižní observatoře, astronomické organizace, provozující nejdražší teleskopy světa.
Ve 4pokojích pak proběhnou diskusní večery o výrobě známého Higgsova bosonu, záchraně Velkého bariérového útesu či o tom, jak věda spojuje znepřátelené národy na tradičně konfliktním Blízkém východě.
„Hugh Possingham je australský ekolog a matematik, který stojí za vývojem softwaru MARXAN, dnes už celosvětově používaným nástrojem určeným k plánování chráněných lokalit. Gihan Kamel je pak nejen fyzička, ale také odbornice na vědeckou diplomacii, působící v jordánském synchrotronu SESAME, který vznikl nejen jako blízkovýchodní CERN, ale také jako symbol blízkovýchodní spolupráce založený a provozovaný lidmi, kteří věří, že je lepší stavět mosty namísto zdí,“ představuje aktéry Citizen programu Hradil.
„Já věřím, že alespoň malý most se podaří postavit i nám, organizátorům, a že se nám podaří vědecko-výzkumná témata dostat zase o kousek víc do veřejné debaty.“