Jedním z výsledků českého předsednictví v Radě EU je změna obrazu České republiky u unijních partnerů. Česko ve své předsednické roli obstálo a získalo image schopného vyjednavače. Shodli se na tom účastníci debaty, která se konala na Fakultě sociální studií MU pár týdnů před tím, než Česká republika po půl roce předá pomyslné kormidlo nastupujícím Švédům.
O tom, co se v rámci předsednictví povedlo a co lze ještě stihnout diskutovali se studenty ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a expertky na otázky EU Petra Kuchyňková a Markéta Pitrová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU.
Studenty a studentky zajímalo i to, jaký konkrétní přínos zaznamenají občané. Podle Markéty Pitrové ale předsednickou roli nelze spojovat s cílem prosadit vlastní zájmy předsednické země. Ta má být naopak moderátorem jednání, jehož výsledkem bude dosažení dohody o řešení. „Věta ve znění ‘domluvili jsme se, že se domluvíme’ tak může znamenat zásadní posun, za kterým jsou opravdu stovky hodin jednání a hledání vhodných řešení,“ upozornila Pitrová.
Z pohledu ministra je jedním z hmatatelných výsledků, které se dotknou téměř každého občana, dohoda o společném postupu při zmírnění dopadů energetické krize. „Bez dohody o společném postupu by nebylo možné zastropování cen energií,“ zdůraznil Bek, který je také emeritním rektorem MU.
V otázce dalšího případného rozšiřování Evropské unie se účastníci debaty shodli, že je zapotřebí hledat nové mechanismy, které by kandidátským zemím umožnily nějaký přechodový model. „Kandidátským zemím je třeba otevřít cestu k větší zangažovanosti ještě před samotným vstupem, protož ten proces trvá velmi dlouho. Příkladem může být přizvání zástupů ukrajinské vlády v roli pozorovatelů během českého předsednictví,“ uvedla Petra Kuchyňková.
Ministr Bek se zároveň domnívá, že bude nutné hledat způsoby, jak do řízení EU vnést politické impulsy v krizových situacích, kdy se musí jednat rychle. „Řízení EU je postaveno na vysoce profesionální práci úředníků, kteří precizně připraví podklady, ty jsou projednány v pracovních skupinách a postupně se posouvají přes diplomatickou až na politickou úroveň. Tento systém, který v klidných dobách brání politickým excesům, však má i své nevýhody, a tou je nedostatečná flexibilita v dobách krize,“ míní Bek.
Předsednictví Radě EU se Česká republika ujala už podruhé. Poprvé to bylo v první polovině roku 2009 a toto první předsednictví bylo poznamenáno pádem vlády Mirka Topolánka. Druhé předsednictví začalo v červenci 2022, kdy Češi vystřídali Francii. Vláda Petra Fialy za priority označila: zvládnutí uprchlické krize a poválečné obnovy Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnosti kybernetického prostoru, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Druhé předsednictví skončí s rokem 2022 a roli předsednické země převezme Švédsko.