Zpětná vazba je důležitá, většina vysokých škol se proto svých absolventů a absolventek pravidelně na jejich profesní zařazení a hodnocení studia dotazuje. Jak je oslovovat efektivně a jak se takové průzkumy dělají v zahraničí? Na to odpověděla závěrečná konference projektu, ve kterém se spojilo jednadvacet českých veřejných vysokých škol.
Pro rozvoj studijních programů, evaluaci studia nebo prezentaci vysokých škol jsou informace od bývalých studentů a studentek velmi cenné. Žádný univerzální recept, jak data sbírat, ale neexistuje. Ambicí centralizovaného rozvojového projektu Společný přístup k zajišťování sběru zpětné vazby od absolventů veřejných vysokých škol v ČR, do kterého se zapojilo 21 tuzemských veřejných vysokých škol, bylo najít soulad v tom, jak dotazníkové šetření mezi absolventy a absolventkami provádět. Během úvodního on-line šetření a společných diskuzí zjišťoval tým vedený sociologem Martinem Převrátilem, jak probíhá dotazovaní absolventů a absolventek na jednotlivých univerzitách. Hlavním výstupem projektu jsou doporučení k získávání zpětné vazby.
Univerzity potřebují jednotný výklad GDPR
Po závěrečné konferenci, která se odehrála na sklonku minulého roku na půdě České zemědělské univerzity, následoval ještě workshop, ze kterého vzešly podněty směrem k Úřadu pro ochranu osobních údajů – konkrétně požadavek na jednoznačný výklad aktuálního právního stavu v oblasti oslovování absolventů a absolventek a reflexi změn, které by měly přijít s plánovanou novelou zákona o vysokých školách. Většina oslovených vysokých škol totiž narazila na problémy s GDPR při využívání soukromých e-mailových adres.
Představená metodologie obsahuje konkrétní doporučení, jak stanovit témata dotazníkového šetření. V něm by neměly chybět otázky směřující na oblast kariéry, kompetence a uplatnitelnosti, hodnocení studia nebo vztahu a kontaktu s vysokou školou. Univerzity se také mají zajímat o to, zda absolventi či absolventky pracují ve svém oboru, jestli mají zahraniční pracovní zkušenost a jestli k úspěchu při shánění zaměstnání přispěly dovednosti získané během studia.
Vzhledem k různému typu informací, které lze získat, navrhuje metodologie jako účelné dotazovat absolventy a absolventky v prvních pěti letech po absolvování studia třikrát: co nejdříve po završení studia, po 12–18 měsících od ukončení studia a po 3–5 letech od ukončení studia, přičemž každé skupině by měla náležet jiná sada otázek.
V Irsku provádějí výzkum centralizovaně od roku 2018
Během konference na České zemědělské univerzitě se zástupci a zástupkyně univerzit seznámili mimo jiné s příklady dobré praxe. Své zkušenosti s mapováním kariérních drah absolventů a absolventek sdíleli dva zahraniční hosté: Valerie Harvey z Irska a Marek Bożykowski z Polska.
Valerie Harvey pracuje pro Higher Education Authority (HEA), organizaci, která má na starosti strategický rozvoj v oblasti vysokého školství v Irsku. „Od roku 2018 se provádí centralizovaný průzkum mezi čerstvými absolventy, a to každý rok, vždy devět měsíců po ukončení studia,“ uvedla.
Podle Harvey se univerzity samy dotazovaly absolventů a absolventek na jejich profesní dráhu už od osmdesátých let, ale pomocí papírových formulářů. Od roku 2015 se začal systém inovovat, bylo potřeba sjednotit otázky, vybrat nejlepší IT řešení a zapojit všechny školy.
Pilotní ročník celostátního centralizovaného šetření se pak spustil v roce 2017, jeho výsledky ale ještě nebyly zveřejněny. Nyní má tedy organizace k dispozici data za čtyři roky zpětně. Ty může využít ke zlepšení vzdělávacího systému, může vyhledat mezery v dovednostech absolventů a absolventek a porovnávat univerzity mezi sebou.
Poměrně stručná sada šestnácti otázek je tak ročně zaslána 70 tisícům bývalých studujících. Podle Harvey má průzkum 50procentní „response rate“. Kromě dotazování využívá HEA také administrativní data od Národního statistického úřadu. O svolení k využití soukromé e-mailové adresy žádají v Irsku vysokoškoláky a vysokoškolačky už během studia, tím ošetří problematiku ochrany osobních údajů.
„Při zavádění centralizovaného šetření bych doporučila projekt dobře komunikovat a prezentovat jeho celonárodní význam, aby univerzity vnímaly jeho důležitost,“ myslí si Valerie Harvey. Dodala, že část financí na průzkum poskytuje univerzitám HEA, náklady přitom vycházejí na 4 eura na jednoho respondenta. Irsko se podle ní nezapojilo do celoevropského projektu Eurograduate, poskytne ale do průzkumu administrativní data.
Polská „Betynka“
Marek Bożykowski z Information Processing Institute představil systém, který funguje v Polsku od roku 2016. K mapování kariérní úspěšnosti absolventů a absolventek využívá výhradně administrativní data bez nutnosti dotazování respondentů. Podle Bożykowského probíhalo již dříve v Polsku šetření jednotlivých univerzit, výsledky ale nebyly porovnatelné. Mezi lety 2011 a 2014 představila varšavská univerzita metodologii, jak sbírat administrativní data, a přišla s novým systémem ELA.
„Protože v polštině je Ela formou jména Elizabeth, přezdívám projektu Betynka,“ žertoval přednášející. Systém ELA je naprosto anonymní a probíhá kumulativně. Každý absolvent zavedený v Národním registru studentů a absolventů má přidělený kód, pomocí kterého je propojen s daty statistického úřadu a správy sociálního zabezpečení. Podle toho je možné zjistit, jak dlouho si absolventi určité školy hledali zaměstnání nebo jak jim stoupají výdělky. Finanční ohodnocení je přitom možné sledovat v časovém vývoji a v porovnání s jednotlivými okresy.
Metodika, která je výsledkem projektu, zahrnuje konkrétní doporučení k získávání zpětné vazby od absolventů a absolventek. Lze na ni také v budoucnu navázat sestavením konkrétních dotazníků, ověřit je v pilotních průzkumech a na jejich základě ještě metodiku zdokonalit. Pilotní výzkum by pak mohl sloužit jako základní etalon pro další vlny výzkumných šetření.