Zdravotní a systémová rizika byla hlavním tématem dnešní Výroční konference Národního institutu SYRI, která se uskutečnila v pražském Karolinu. Nabídla více než 30 přednášek ze všech devíti výzkumných oblastí institutu. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové činnost SYRI nabízí něco, co v české vědě dlouhodobě chybělo, tedy zejména synergii různých vědních oborů. Na konferenci také několikrát zaznělo, jak je důležité propojovat vědecké poznatky s reálnou politikou. Universitas.cz byl mediálním partnerem akce.
„Současná věda směřuje k multidisciplinaritě a propojování obtížně propojitelných oborů,“ uvedla směrem k SYRI Zažímalová. Institut vznikl v souvislosti s pandemií covid-19 a reakcí na ni. Pandemie podle Zažímalové byl nedobrovolný a přirozený experiment, „který jsme si nepřáli.“
„Přinesl velké poučení. Málokterá země na světě byla připravená na zvládání nejen zdravotních ale i návazných systémových rizik, a to je něco, co nám tu velmi chybělo a konsorcium SYRI k tomu přispěje,“ uvedla Zažímalová, která je sama orientovaná na přírodní vědy.
„Přírodovědec může vymyslet sebelepší lék a vakcínu, ale když to společnost nepřijme, je to zbytečná práce,“ zmínila Zažímalová při zahájení konference s tím, že v tom naopak spočívá úloha sociálních a humanitních věd. Zmínila také oblast dezinformací, kterými se vědci SYRI zabývají.
Institut sdružuje 150 vědců a vědkyň Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Lídrem je Masarykova univerzita. Její rektor Martin Bareš dnes uvedl, že je rád, že se institutu daří. „Hovoříme o zdraví a zdravotnictví, ale dominujícími řečníky nejsou lékaři. To je něco, co je v našem prostředí velmi revoluční,“ uvedl Bareš. On i další řečníci dnes zmínili, že věří, že projekt SYRI bude v nějaké podobě pokračovat i po roce 2025, do kdy je v zatím dimenzován.
Vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová podobu fungování institutu přirovnala k neuronové síti. „Síla sítě je v její plasticitě. Umožňuje nám přemýšlet a učit se,“ uvedla Šeďová při bilancování prvního roku a půl fungování institutu. Vědcům SYRI už mimojiné vyšlo několik desítek článků v prestižních časopisech. Vedení institutu se vědecká zjištění snaží předávat dál směrem k aplikační sféře a politikům, aby se podle nich mohla decizní sféra rozhodovat. Jedna ze sekcí na dnešní konferenci byla proto koncipována jako výzkum pro praxi. Také podle Šeďové nabízí činnosti SYRI výjimečné interdisciplinární spojení vědeckých aktivit. Vědci a vědkyně SYRI zároveň komunikují svoje závěry navenek. „Je to vykročení do zón, kde se vědci předtím nepohybovali. Musíme si osvojovat nový jazyk, nové kulturní kódy,“ řekla Šeďová.
Náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček v této souvislosti zmínil, že vědci a vědkyně se musí naučit vést dialog se státní správou. Předávání znalostí dál je podle něj naprosto nezbytnou věcí, a právě institut SYRI by mohl být jakýmsi „překladačem“ mezi excelentní vědou a politikou. V podobném duchu dnes hovořil i rektor MU Martin Bareš. Vědci a vědkyně podle něj musí vystupovat i vně svých kateder, přednáškových sálů a obhajovat někdy velice těžce, proč tu jsou, co dělají a že se jejich práce vyplatí. Stát by pak měl podle rektora více využívat univerzity, zadávat si u nich analýzy a hledat odpovědi na otázky, které společnost řeší.