Jak čelit aktuálním společenským výzvám? Nejen na tyto otázky se snažila dnes odpovědět vědecká konference Národního institutu SYRI. Institut, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost. Akce se konala pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše.
„Vzdělání není jen získávání znalostí, ale je to také cesta, jak se naučit odolnosti či jak čelit současným i budoucím společenským výzvám. Kvalitní vzdělání považuji za základ pro budoucí prosperitu naší společnosti, protože právě skrze vzdělání se učíme nejen faktům, ale také hodnotám jako je odvaha, odolnost a odpovědnost,“ řekl ve svém úvodním slově Drahoš.
Cílem dnešní akce bylo podle něj diskutovat o tom, jakým způsobem může být vzdělávání klíčovým nástrojem pro budování odolnější společnosti. „Společnosti, která dokáže čelit změnám a výzvám s pevností a pružností, která je schopna se učit z vlastních chyb a inovovat,“ doplnil Drahoš.
Dnešní konference se věnovala otázce, jak pěstovat společenskou odolnost. Podle vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové bývá současnost označována jako doba polykrizí. To znamená, že kritické události nepřicházejí jednotlivě, nýbrž dochází k jejich řetězení, vrstvení a vzájemnému zesilování.
„Než se česká společnost stačila zotavit z dopadů pandemie, přišel konflikt na Ukrajině, ekonomická recese, krize životních nákladů, epidemie duševních potíží nejen u mladých lidí. Přirozeně bychom si přáli, aby krize nepřicházely, abychom se jim vyhnuli. Případně, pokud přijdou, abychom na ně byli dobře připraveni a měli předem vyvinutá řešení problémů, které nastanou,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Na programu konference bylo dnes celkem osm příspěvků. Jedním z témat byl například well-being žáků a učitelů jako klíč k odolnosti v čase polykrize. „V současné době jako společnost čelíme řadě různých krizí, které se vzájemně posilují. Právě v takové době je obzvlášť klíčové mít silné, pozitivní vzdělávací instituce, které nám pomohou tyto krize překonat,“ uvedla Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
K dalším tématům patřila mimo jiné oblast vzdělávání dětí. Martin Sedláček z Masarykovy univerzity a Johana Chylíková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR přihlédli ke specifikům české nižší střední třídy. Ve svém příspěvku nastínili nízké vzdělávací aspirace rodičů, které jsou důsledkem socioekonomicky a kulturně podmíněných významů, které rodiče přikládají vzdělávání. Prezentovali také doporučení s cílem zmírnit vstupní nerovnosti žáků z různých sociálních tříd.
Institut SYRI vznikl před dvěma lety v reakci na pandemii covid-19 jako jediný zaměřený na společenské vědy. Sdružuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd.
„Jako přírodovědec přiznávám, že je důležitá provázanost sociálních věd s přírodními, což jsem si naplno uvědomila během covidu,“ uvedla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Přírodovědci podle ní mohou vymyslet sebegeniálnější řešení, ale když je společnost nepřijme, je nepoužitelné. Společnost čekají další výzvy jako je klimatická změna, dostupnost vody a další.
„Kvalitní vzdělání je způsob, jak se s krizemi vyrovnat, abychom byli odolnější a neděsili se každého problému, který přijde,“ uvedla Zažímalová. Institut SYRI samotný je podle ní ukázkou toho, že se dá dělat velmi kvalitní základní výzkum a následně jej dobře transferovat do praxe, což je to další přidaná hodnota SYRI.
Podle státního tajemníka ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Andryse je společenských potřeba víc než v minulosti. Andrys již v minulosti uvedl, že společenské vědy byly dlouho na vedlejší koleje, což může SYRI změnit. „Myslím, že se to docela daří, jako resort máme k dispozici od SYRI už řadu analýz a doporučení, s kterými můžeme pracovat,“ uvedl Andrys.