Společenská odolnost je tématem třídenní mezinárodní konference, která začala v Praze. Jejím pořadatelem je Akademie věd České republiky, akci spolupořádá Národní institut SYRI.
Význam tématu roste v souvislosti s množstvím krizí, kterým společnost čelí, zaznělo hned v úvodních proslovech. Příkladem je válka na Ukrajině, energetická krize, pandemie a inflace. Zároveň je to ale výzva. Jde o to, jak změnit naše instituce, naše chápání sebe samých, jak se transformovat, abychom mohli pokračovat bez traumatických následků, řekla dnes filozofka Alice Koubová, která v rámci SYRI vede výzkumnou zaměřenou právě na společenskou odolnost.
Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové bude společnost odolná až poté, co se bude skládat z odolných komunit. „Věda a výzkum mohou významně přispět k odolnosti společnosti, nejen u otázek spojených se změnou klimatu ale i za přispění společenských věd. Musíme si uvědomit, že pokud budeme budovat společnost soudržnou, budeme spolu hovořit a budeme si rozumět, budeme schopni odolat výzvám, kterým čelíme dnes a které jsou před námi,“ uvedla ve videu promítnutém na konferenci ministryně.
Podle filozofky Koubové se odolná společnost primárně neřídí kulturou strachu. Aby ale společnost v tomto směru fungovala, potřebuje důvěryhodné lídry, a to nejen v politice, ale i v čele jednotlivých institucí. Důležitá je také etická kultura v celé veřejné správě. Společnost by podle Koubové měla zároveň pečovat o nejslabší svoje články. „Společnost je tak silná, jak silný je její nejslabší článek,“ uvedla Koubová.
Cílem vědců je zasadit koncept odolnosti do širší debaty. Akce se proto účastní nejen akademici, ale také lidé z praxe. Podle Koubové nás mohou krize obohatit a ukázat cestu k transformaci. Společenská odolnost podle ní nemá být nějakým teoretickým konceptem, ale musí najít uplatnění i v praxi, k čemuž má konference přispět. Podle další vědkyně SYRI a Akademie věd Petry Guasti „po velkém tlaku vznikají diamanty a ty mají tu vlastnost, že se posuzují podle toho, kolik mají plošek, různých stránek.“ Odolnost není podle ní pouze módní slovo, ale může společnosti nabídnout porozumění různým tématům, jimiž se prolíná.
Podle jednoho z hlavních mluvčích na konferenci Davida Chandlera z University of Westminster je resilience o tom „vidět něco, co vidět ani nelze“. Jde o interdisciplinární problém, který hledí do budoucnosti. Společnost podle něj problémy neřeší, ale vrší je jeden na druhý, což se v posledních 20 letech zvýrazňuje. Příkladem je klimatická změna, kterou Chandler vnímá jako sdělení, že „buď se budeme chovat jinak, nebo bude náš status quo (v chování) pokračovat. Planeta nám říká, vy mne neposloucháte,“ uvedl Chandler, podle kterého jsme dosud jako lidstvo nechápali souvislosti, jen jsme řešili důsledky a plýtvali s přírodními zdroji. „Vyhráváme bitvu za bitvou, ale nepodařilo se nám vyhrát válku,“ uvedl Chandler.
Do Prahy se dnes na konferenci sjeli špičkoví filozofové, politologové, sociologové nebo psychologové, ale také soudkyně Evropského soudu pro lidská práva nebo zástupci neziskového sektoru. Konference, kterou pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním institutem SYRI, je součástí českého předsednictví v Radě EU. Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové má konference povzbudit debaty ve veřejné sféře o fundamentálních otázkách v české společnosti. Vyzdvihla i spolupráci s Národním institutem SYRI, který řeší důležité otázky dnešního světa. Zmínila také, že doufá, že vědecké výzkumy a názory budou přispívat k tomu, aby politici dělali rozhodnutí založená na vědeckých poznatcích.