Pětadvacet mladých vědců, studentů i pedagogů převzalo 22. února ocenění ve 20. ročníku vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens udělil ceny projektům z technických a přírodovědných oborů v sedmi kategoriích, včetně zvláštního ocenění za překonání překážek při studiu a ceny za nejlepší ženskou disertační práci. Vítězové si rozdělili milion korun.
Cena Wernera von Siemense, kterou organizuje firma Siemens ve spolupráci s představiteli vysokých škol i Akademie věd, na konci února vyhlásila vítěze jubilejního dvacátého ročníku. Do soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se letos přihlásil rekordní počet soutěžících – přes čtyři stovky.
Vítěze porota vyhlašovala v pěti kategoriích: Nejlepší diplomová práce, Nejlepší disertační práce, Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace a Nejlepší pedagogický pracovník. K tomu porotci udělili ještě dvě zvláštní ocenění: za překonání překážek při studiu a za nejlepší disertační práci napsanou ženou.
Inovace: In vitro diagnostika
V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace byl za vyvinutí nové metody vhodné pro in vitro diagnostiku a objevování biologicky aktivních látek, které se mohou stát základem nových léků, oceněn tým Václava Navrátila z Akademie věd.
Práce nazvaná Vývoj technologie pro ultrasensitivní kvantifikaci enzymů a identifikaci jejich inhibitorů se věnuje oblastem biomedicíny a farmacie. Lidské nemoci jsou často diagnostikovány stanovením hladin relevantních enzymů a léčeny inhibitory enzymů. Tým v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul novou metodu pro in vitro diagnostiku a objevování inhibitorů enzymů, které se mohou stát základem nových léků s názvem DIANA (DNA-linked Inhibitor ANtibody Assay).
Metoda detekuje enzymy v lidských vzorcích s mnohem vyšší citlivostí než současné postupy, umožňuje odhalení pouhých stovek molekul testovaného proteinu, a současně je vhodná pro rychlé masivní testování.
Výzkum vědci loni publikovali v prestižním časopisu Nucleic Acids Research, podali mezinárodní patentovou přihlášku a podepsali licenční smlouvu na využití vynálezu s jednou z nejvýznamnějších amerických univerzit a s významnou globální farmaceutickou firmou.
Za účelem komercializace technologie je nyní zakládán start-up DIANA Biotechnologies, který má již přislíbenou významnou investici ze soukromého sektoru.
Základní výzkum: zeolity
Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým Jiřího Čejky, jehož členové působí v Akademii věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a který objevil a popsal novou metodu přípravy takzvaných zeolitů, původně přírodních minerálů, které jsou dnes vyráběny synteticky. V současné době představují nejdůležitější průmyslové katalyzátory s využitím při zpracování ropy, v petrochemii, přípravě speciálních chemikálií a ochraně životního prostředí.
Velkou výhodou je právě jejich nezávadnost vůči životnímu prostředí. Uplatňují se také v adsorpčních procesech, zemědělství nebo medicíně a v minulosti nahradily třeba škodlivé fosforečnany v pracích prášcích.
Zásadní význam objevu spočívá v navržení a potvrzení nového mechanismu syntézy zeolitů s řízenou velikostí porů, což otevírá netušené možnosti při navrhování nových typů zeolitických katalyzátorů pro průmyslově významné procesy. Během let 2013–2017 se týmu podařilo objasnit mechanismus této syntézy a připravit celkem deset nových typů zeolitů. Ačkoliv teoreticky mohou existovat miliony různých strukturních typů zeolitů, doposud jich bylo připraveno pouze 235.
Diplomová práce: nový motiv DNA
Nejvíce soutěžících se tradičně přihlásilo v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. V první zmíněné kategorii zvítězil Martin Gajarský z Masarykovy univerzity s prací nazvanou Struktura krátkého telomerického přesahu z S. cerevisiae. Její význam spočívá v objevení nového strukturního motivu DNA a poukázání na nové principy skládaní sekvencí DNA. Svou povahou se jedná o multidisciplinární projekt, který vyžadoval zvládnutí pokročilých metod nukleární magnetické resonanční spektroskopie, počítačového modelování a biochemických metod pro přípravu, manipulaci a charakterizaci fragmentů nukleových kyselin.
Výsledky práce byly přímo použity pro přípravu publikace, která byla zhruba čtyři měsíce po obhajobě zaslána k recenzi do prestižního časopisu Journal of the American Chemical Society. Editační rada časopisu ji vybrala mezi pět nejdůležitějších prací daného čísla.
Disertační práce: organický magnet
Ocenění za nejlepší disertační práci získala Kateřina Holá z Univerzity Palackého v Olomouci. V práci Funkční skupiny uhlíkových nanomateriálů značně přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu a také k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody, nebo pro solární články.
Práce Kateřiny Holé publikovaly prestižní časopisy materiálového výzkumu jako Nature Communications, ACS Nano nebo Advanced Materials. Kateřina Holá má před sebou dvouletou postdoktorskou stáž ve švédské Uppsale.
„Kateřina Holá je bezesporu zcela ojedinělou vědeckou osobností, ve kterou vyzrála v mimořádně krátkém čase. Její obrovský potenciál a nadstandardní znalosti nejen v chemii se plně projevovaly již během jejího magisterského studia. Kateřina je přesně ten typ člověka, který se vědcem už narodil a své nadání jen umocňuje obrovskou pílí a pracovitostí. V neposlední řadě je týmovou hráčkou. Dokázala již jako doktorandka zcela samostatně spolupracovat a publikovat práce s významnými vědci z USA, Hongkongu, Řecka nebo Singapuru a u všech si vydobýt velký respekt,“ uvedl vedoucí její práce a ředitel Regionálního centra pokročilých materiálů (RCPTM) Radek Zbořil.
Vědkyně zároveň získala zvláštní ocenění za nejlepší disertační práci napsanou ženou, kterou český Siemens uděluje letos popáté v rámci podpory diverzity ve vědě.
Cena za překonání překážek
Zvláštní ocenění studentům, kteří překonali potíže dané zdravotním postižením a dosáhli navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků, získala Tereza Pařilová z Masarykovy univerzity. Ta dokázala díky své houževnatosti a přístupu překonat těžké komplikace spojené se svým chronickým onemocněním a dosáhla mimořádných výsledků v magisterském a doktorském studiu oboru Informatika.
Od tří let trpí chronickým diabetem 1. typu, který provází řada komplikací: problémy s viděním či diabetická neuropatie. Přesto se Pařilová intenzivně věnuje výzkumu. „Zabývám se úzce dvěma oblastmi, na lékařské fakultě jsou to neurovědy a na fakultě informatiky pak asistivní technologie pro dyslektiky,“ uvedla mladá vědkyně. „Zjišťuji, jaké konkrétní potíže mají dyslektici se čtením, hlavně s jakými vzorci písmen a v jakých souvislostech. Na základě těchto informací jsem vytvořila nástroj pro webový prohlížeč, který umožňuje dyslektikům upravit si vizuálně svůj online text tak, aby vyhovoval jejich potřebám, aby se jim problémová místa lépe četla,“ přiblížila svou práci Pařilová.
Zároveň se zabývá výzkumem vlivu profesionálního hudebního vzdělávání na kognitivní činnost mozku a spolupracuje s výzkumnou skupinou Ivana Rektora v CEITEC MU. Má k tomuto tématu blízko, původně totiž studovala na konzervatoři hru na harfu a koncertovala na různých místech ve světě.
Vystudovala tedy hudební management, ale po čase zjistila, že potřebuje úplnou změnu, a podala si přihlášku na informatiku. „Odmala jsem kromě hudby tíhla i k medicíně a z toho mně vyplynula možnost věnovat se asistivním technologiím, něčemu, co může znevýhodněným lidem pomáhat, ale není k tomu nutně třeba titul MUDr. S dyslexií pak souvisí samozřejmě mozek, a to je má cesta k neurovědám,“ shrnula Pařilová.
Nejlepší pedagog: Zdeněk Vostracký
Cenu pro nejlepšího pedagoga si odnesl Zdeněk Vostracký ze Západočeské univerzity v Plzni, uznávaný odborník v oblasti elektrotechniky a významný propagátor komplexního inženýrského vzdělávání s více než padesáti lety pedagogické praxe.
Vyučoval nejdříve jako externí pedagog a od roku 1992 jako profesor na Západočeské univerzitě v Plzni. Studentům předává znalosti z odborné inženýrské praxe i z manažerské praxe (pětadvacet let ve Škoda Plzeň, kde byl předsedou představenstva do roku 1992), a také z akademického prostředí, kdy byl od roku 1998 šest let rektorem Západočeské univerzity v Plzni.
Jeho vědecká a odborná činnost je zaměřena na sdružené úlohy z oblasti elektrotechniky vysokého napětí do 400 000 Voltů, jako například: aplikace vysokoteplotního plazmatu, transsonického proudění ve vypínačích, tepelné stacionární a dynamické jevy v přenosovém vedení. Spolupracuje i se zahraničními institucemi, přednášel ve třinácti zemích.
Zdroj: Siemens