Badatele, kteří se významně zasadili o rozvoj české vědy, ocenila Učená společnost České republiky ocenila 14. května na slavnostním shromáždění v Karolinu. Nejvýznamnější ocenění, Medaili za zásluhy o rozvoj vědy, získali mikrobioložka a lékařka Helena Tlaskalová-Hogenová z Akademie věd a biofyzik Mojmír Petráň z Univerzity Karlovy. Cenu pro mladší vědecké pracovníky do čtyřiceti let za tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkumu společnost udělila chemikovi Martinu Hrubému z Akademie věd a filozofce Kamile Pacovské z Univerzity Pardubice.
První z oceněných, profesor biofyziky a český vynálezce Mojmír Petráň (*1923), přišel v roce 1964 na myšlenku zdokonalení mikroskopu pro biologická pozorování živých tkání. Jeho patent konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním způsobil převrat v mikroskopických technikách a přispěl tak k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie.
„Profesor Petráň patří bezpochyby mezi nejúspěšnější české vynálezce 20. století. Je současně příkladem soudobého badatele rozkročeného napříč mnoha disciplínami přírodních i technických věd. Stále pokračuje ve své publikační činnosti na 1. lékařské fakultě UK v Praze a věnuje se také překládání spisů z cizích jazyků do češtiny,“ ocenili zástupci Učené společnosti.
Za významný přínos české i světové imunologii získala medaili další z oceněných, profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová (*1938), která působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd. „Světově originálních výsledků se svým týmem dosáhla v oblasti střevní imunity. Pro oblast biomedicíny a možné translační medicíny jsou důležité zejména její výsledky o vlivu mikrobioty a potravinových antigenů na vývoj imunity a vznik autoimunitních a nádorových onemocnění a obecně poznatky o imunopatologii střeva ve vztahu k takovým chorobám jako je celiakie, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida či kolorektální karcinom,“ ocenila porota.
Za vynikající práce v oboru filozofie a etiky získala ocenění pro mladšího vědeckého pracovníka do čtyřiceti let odborná asistentka Univerzity Pardubice Kamila Pacovská. Ve své odborné práci se zaměřuje na etiku a dějiny evropské racionality. Je také autorkou projektu Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka, který se stal jediným projektem ze všech oborů humanitní a společensko-vědní oblasti, který byl v této výzvě v rámci celé České republiky přijat.
Ve stejné kategorii vyhlásila Učená společnost ještě jedno jméno: za významný vědecký přínos ve vývoji polymerních radiofarmak a metodiky jejich aplikace si zasloužil uznání vedoucí vědecký pracovník Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd Martin Hrubý.
„Jeho významný příspěvek spočívá především ve schopnosti spojovat poznatky z různých oborů, zejména organické chemie, makromolekulární chemie, fyzikální chemie a fyziky, radiochemie, biochemie i medicíny, do multidisciplinárních synergických celků ke konstrukci principiálně nových řešení. Zabývá se syntézou, fyzikálně-chemickou charakterizací a radioznačením supramolekulárních polymerních soustav. Jeho práce upozornily na možnosti využití polymerů jako nosičů radionuklidů pro nukleární medicínu. Kromě vlastní vědecké činnosti je angažován i v popularizaci vědy,“ ocenili zástupciUčené společnosti.
Ocenění získalo také patnáct studentů středních škol a ve společné ceně s Nadačním fondem Neuron i tři učitelé, kteří podporují zájem o vědu a výzkum na středních školách. Více k výsledkům zde.