Na unikátním výzkumu, který se věnuje vlivu extrémního a stísněného prostředí na psychiku člověka, dynamiku a komunikaci v týmu i související fyziologické procesy, spolupracují vědci a vědkyně hned z několika univerzit.
Areál lomu v Jesenném na Semilsku se nedávno na sedm dní proměnil v jedno velké výzkumné centrum. Vědci a vědkyně v něm začali v rámci vědecké mise Diana III zkoumat možnosti přežití člověka v extrémních podmínkách dlouhodobých kosmických letů. Scénář mise Diana III i její vědecká náplň volně kopírovala misi Artemis, připravovaný návrat člověka na Měsíc, který americká NASA plánuje odstartovat ještě letos.
Projekt s názvem Nástroj pro zkoumání vlivu osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na dynamiku týmu při dlouhodobém pobytu v ICE environment podpořila Technologická agentura České republiky pod garancí Ministerstva dopravy ČR. Jeho hlavním řešitelem je Ústav mechaniky tekutin a termodynamiky Fakulty strojní ČVUT Praha. Spoluřešitelem je katedra psychologie Filozofické fakulty UP a katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Do spolupráce se zapojila i Česká zemědělská univerzita, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a tým záchranářů z Liberecké Vodní záchranné služby.
Odborníci a odbornice sledovali v lomu tříčlennou posádku, která se na sedm dní ponořila ve speciálním habitatu do desetimetrové hloubky. Pětatřicetitunová konstrukce podvodní laboratoře se stala analogií přistávacího modulu Eagle projektu Apollo. Energíí a vzduchem byla zásobována ze břehu. Posádka uvnitř habitatu plnila ve vyčleněném čase vědecké úkoly, mimo jiné podnikla i tři hlubinné výstupy, které měly být simulací výstupu na povrch Měsíce.
V takzvaném velíně, který byl analogií řídícího střediska kosmických letů Houston, sídlily univerzitní týmy, které měly na starosti výzkum, kontrolu i úkolování posádky. Odborníci a odbornice z různých univerzit tak nepřetržitě dozorovali jak biometrická data posádky, vnitřní prostředí, tak i technický stav celého zařízení.
Mateřskou loď, která při vesmírném letu obíhá kolem Měsíce, pak simulovala stanice plovoucí na hladině lomu. Tříčlenná posádka této obytné buňky, vybavené stejným způsobem jako hlubinná laboratoř, neměla po celou dobu mise přístup na břeh a byla izolováni od vnějších vlivů a jiných sociálních kontaktů vyjma velínu a posádky ve speciálním habitatu.
„Naším cílem je navrhnout nástroj, jehož prostřednictvím bude možné zkoumat vliv osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na dynamiku týmu při dlouhodobém pobytu v izolovaném, stísněném a extrémním prostředí (ICE). Tento nástroj má umožnit i screening jednotlivců a týmu v rámci předvýběru a tréninku v tomto prostředí. Umožní zkoumání vlivů osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na chování pracovních týmů ve vztahu k psychofyziologickým procesům,“ uvedl Roman Procházka, vedoucí týmu psychologů účastnících se projektu a docent katedry psychologie Filozofické fakulty UP.
Na základě sesbíraných dat z mise Diana III budou nyní vědci následně pracovat na jejich analýze a na interpretaci výsledků, která najde uplatnění nejen při výběru posádek dlouhodobých kosmických letů, ale i vědeckých stanic a záchranářských týmů v různých nehostinných prostředích.