„Studující i pedagogy k internacionalizaci motivujeme a přesvědčujeme o tom, že jakýkoli výjezd do zahraničí nebo zahraniční spolupráce je eye-opening experience,“ říká v anketě prorektorka AMU Jitka Goriaux. Co zásadního české vysoké školy v podpoře mobility a internacionalizace chystají? Hostující vyučující ze zahraničí, digitalizaci mobilit, virtuální kampus, mezinárodní mentoringové programy, joint degrees i snadnější studium na českých vysokých školách v angličtině. Čtěte anketu.
Akademie múzických umění, Praha
Jitka Goriaux, prorektorka
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
Studující i pedagogy motivujeme a váhající přesvědčujeme o tom, že jakýkoli výjezd do zahraničí nebo zahraniční spolupráce je „eye-opening experience“. Kromě obvyklých Erasmus výjezdů a spoluprací se zaměřujeme třeba na krátkodobé výjezdy skupin studentů s pedagogy do zahraničních uměleckých institucí a na festivaly. Snažíme se ale rovněž přinášet jinou kulturu na naši půdu například formou hostování zahraničních umělců. Společně propagujeme Prahu jako studijní destinaci v rámci konsorcia Study in Prague, máme společný marketing pro anglické programy i sdílené propagační aktivity v zahraničí, což zvyšuje náš dosah.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
Možnosti nabízí vyšší zapojení významných zahraničních osobností, například na principu hostujících pedagogů, mentoringových programů, mistrovských kurzů a podobně. Samostatnou kapitolou jsou pak takzvané joint degrees, jeden se v současnosti připravuje na DAMU. Tuto praxi bychom do budoucna rádi rozvíjeli.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Brexit nás neovlivnil nijak dramaticky. Aktuálně máme deset platných meziinstitucionálních smluv s univerzitami ve Spojeném království, na jejichž základě probíhá studentská výměna. Mnohem výrazněji nás zasáhla válka na Ukrajině. V prvních měsících konfliktu jsme na fakulty AMU přijali na stáže a později do akreditovaných programů více než 100 studentů z Ukrajiny. Se zájemci a prchajícími studenty jsme byli v kontaktu prakticky nonstop a snažili jsme se jim zajistit základní pomoc. Naše podpora trvá i nadále, studujícím z Ukrajiny je k dispozici naše koordinátorka, která monitoruje jejich situaci a potřeby.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Mikuláš Josek, Vedoucí oddělení mezinárodních vztahů
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
Kromě vysokého procenta zahraničních studentů napříč fakultami a dlouholeté aktivní spolupráce v prestižních mezinárodních univerzitních sítích se internacionalizace dostala i do nejvyšších pater vedení univerzity. Zvolení cizince děkanem Fakulty tropického zemědělství přineslo mnoho výzev, aby zároveň jasně ukázalo, že i v českém prostředí je podobný krok možný. Internacionalizace nyní ovlivňuje téměř veškeré aktivity na ČZU. Zároveň se prostředí dnešního světa dynamicky mění každý den, a proto je tedy klíčové mít dobře nastavenou strategii internacionalizace. Mezi její hlavní cíle patří další rozvoj spolupráce s předními univerzitami v oblasti Life Sciences, nastavování přívětivého prostředí pro zahraniční studenty a zaměstnance, či dosažení plně bilingválního prostředí.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
ČZU se dlouhodobě pohybuje kolem hranice 30 % zahraničních studentů. Skoro každý třetí student na kampusu je tedy cizinec. V současnosti se zaměřujeme více na zkvalitnění a optimalizaci náboru zahraničních kmenových studentů. Nově jsme zavedli diferencované studijní poplatky v anglicky vyučovaných programech, které rozlišují mezi studenty z EU a mimo EU. Cenově přívětivá nabídka pro české a evropské studenty má za cíl zvednout jejich počet v anglicky vyučovaných programech. Českým studentům chceme usnadnit možnost studovat VŠ v anglickém jazyce.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Brexit i válka na Ukrajině měly zásadní dopad na naši internacionalizaci. Brexit vedl ke snížení počtu britských studentů a změnám ve financování a spolupráci s britskými univerzitami, což nás přimělo zintenzivnit spolupráci v jiných částech Evropy. ČZU měla v době vypuknutí ruské agrese více než 600 ukrajinských studentů. Všem jim a jejich rodinám nabídla pomoc. Co se týče spolupráce, tak s ukrajinskými institucemi jsme zaznamenali nárůst. Naopak v důsledku agrese Putinova režimu proti Ukrajině byly zrušeny smlouvy s univerzitami v Rusku. Válka na Ukrajině nyní zastavila veškeré výjezdy akademiků a studentů na Ukrajinu.
Mendelova univerzita v Brně
Lukáš Kala, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
Snažíme se překonat bariéry, které studenti často mají s výjezdy do zahraničí. Realizujeme například programy, kdy akademici s mezinárodními zkušenostmi berou studenty s sebou na mobility a poskytují jim podporu. Velmi úspěšně realizujeme tzv. Blended Intensive Programmes (BIP), krátkodobé mobility, které kombinují fyzickou a virtuální mobilitu. Tyto programy jsou mezi našimi studenty stále populárnější. Spolupracujeme s partnerskými univerzitami na vývoji online kurzů a sympozií, abychom studentům nabídli přístup k mezinárodnímu vzdělání i z pohodlí domova.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
Naším cílem je rozvinout alianci evropských univerzit HEROES, kde spolupracujeme s devíti univerzitami napříč Evropou. Chceme vytvořit společné studijní programy, modulární online kurzy, společný výzkumný prostor a virtuální kampus. Věříme, že digitalizace bude klíčovým prvkem dalšího rozvoje internacionalizace, a snažíme se proto postupovat i v této oblasti.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Brexit nás příliš neovlivnil, protože jsme měli se Spojeným královstvím jen velmi omezenou spolupráci. Válka na Ukrajině však ovlivnila naši univerzitu výrazně. Zvýšil se počet ukrajinských studentů, zatímco uzavření ambasád v Rusku vedlo k drastickému poklesu počtu ruských studentů, kteří dříve tvořili významnou část naší zahraniční studentské komunity.
Univerzita Hradec Králové
Leona Stašová, prorektorka pro zahraniční vztahy
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
Snažíme se podporovat naše vyučující, aby byli připraveni na výuku zahraničních studujících, jsme proto nadšenými řešiteli projektu Erasmus+, který prostřednictvím tzv. professional learning community pomáhá rozvíjet kompetence akademických pracovníků a doktorandů učit mezinárodní skupiny studentů a pracovat s mezinárodní komunitou studujících. Kromě toho jsme hrdi na to, že naše ESN HK je velmi aktivní „buňka“, v níž jsou zapojeni čeští i zahraniční studující. Výsledkem mimořádného nasazení našich studujících je i systém Artemis (webová aplikace pro přijíždějící mezinárodní studující), která získala ocenění ESN Awards v kategorii IT nebo také cenu DZS v oblasti digitalizace. Jsme rovněž rádi za nastavení spolupráce s Diplomatickou akademií MZV, která umožňuje našim studujícím a absolventům zprostředkování stáží i dalšího profesního působení v diplomatických službách.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
Věnujeme nyní velkou pozornost rozvoji spolupráce v rámci nových strategických partnerství se zahraničními univerzitami a novému programu zahraničních ambasadorů UHK. Rádi bychom také vytvořili zázemí pro mezinárodní vědecké projekty a podpořili tak naše vědecké a akademické pracovníky v tom, aby měli pro podávání těchto projektů větší podporu. Rádi bychom přivítali další zahraniční zaměstnance, ale naším limitem jsou finance, které můžeme těmto odborníkům v našem prostředí nabídnout. Naším cílem je také prohloubit spolupráce s dalšími institucemi v zahraničí, vytvořit možnosti pro stáže studentů i pro spolupráci se zahraničními firmami v oblasti vědy a výzkumu.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Válka na Ukrajině přinesla spíše obavy ze strany některých studujících či jejich rodinných příslušníků, jestli je v České republice bezpečno. A samozřejmě evidujeme také větší zájem ukrajinských uchazečů o studium na UHK. Brexit pak trochu „zpomalil“ kontakty s britskými univerzitami, ale na spolupráci dále pracujeme a možnosti spolupráce tu zůstávají.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
Pavel Raška, prorektor pro internacionalizaci
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
Počty zahraničních pracovníků a pracovnic na univerzitě pomalu rostou, stejně jako četnost zahraničních studujících v doktorských studijních programech. Být cizincem v malém městě znamená, že se z každodenní rutiny nezřídka stávají komplikované situace. Ve složitý problém se v místním prostředí promění pouhá snaha najít bydlení. Nejen při nízkých počtech zahraničních pracovníků, pracovnic a studujících je podstatné je co nejdříve integrovat do univerzitní komunity. Nemám na mysli jen rozvoj welcome office, která pomáhá zahraničním nováčkům v počátcích, ale trvalou pomoc, a především jejich propojení s kompletním životem univerzity. V univerzitním časopise proto věnujeme pravidelnou rubriku informacím pro pracující i studující ze zahraničí, v níž také představujeme jejich příběhy. Aktuálně připravujeme první oficiální recepci pro zahraniční komunitu na UJEP. Klíčové strategické dokumenty předkládáme ve dvou jazykových mutacích a směřujeme k výraznějšímu zapojení těchto osob do univerzitních grémií. Univerzitní spolky se zase věnují tvorbě workshopů, které našim cizincům pomáhají lépe se zorientovat v novém prostředí a čelit případným nesnázím, včetně případných projevů intolerance.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
Rozmanitost fakult s sebou nese též rozmanitost startovních pozic a očekávání, která je potřeba brát na zřetel. Na UJEP jsme se na základě analýzy současného stavu, diskusí a celouniverzitního dotazníkového šetření rozhodli jít cestou stanovení nepodkročitelných kritérií na jedné straně a bonifikace těch, kteří tato kritéria přesáhnou, na straně druhé. Výsledkem je například již dříve přijatý progresivní model internacionalizace studijních programů, podle nějž každý bakalářský program zahrnuje předmět v cizím jazyce. V navazujícím magisterském programu musí jít o povinný či povinně volitelný předmět a doktorský studijní program lze Radě pro vnitřní hodnocení předložit pouze tehdy, pokud českou variantu doplňuje i cizojazyčná. Podmínkou přitom je, že předměty musí být zakomponovány takovým způsobem, aby jejich absolvování bylo umožněno všem studujícím daného programu.
Univerzita Palackého v Olomouci
Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
International Outlook (internacionalizace) je nejlépe hodnocená kategorie UP v žebříčku Times Higher Education. Internacionalizace je prioritou UP již mnoho desetiletí. V současné době je zhruba 4 000 studentů z 23 000 na UP ze zahraničí. UP zaměstnává velkou skupinu akademiků a výzkumníků z jiných zemí. UP je aktivní v rámci Evropského konsorcia univerzit AURORA a má uzavřené dohody o spolupráci s několika sty univerzitami na světě. Rektor UP Martin Procházka je také nyní prezidentem AURORY.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
V nejbližší budoucnosti chce UP dokončit nastavení spolupráce v rámci projektu AURORA a vztahů s partnerskými univerzitami v USA. Chceme zlepšovat servis Welcome Office pro naše zahraniční studenty a pracovníky a implementovat CRM (Customer relations management) při práci s našimi partnery v zahraničí. Chceme také dále rozvíjet vztahy s univerzitami v Evropě, obzvlášť s univerzitami v sousedních zemích jako Polsko, Rakousko, Německo a Slovensko. UP také úzce kooperuje při budování mezinárodních kontaktů s městem a krajem. Chceme tuto spolupráci také rozšířit na střední školy v ČR, odkud přichází většina našich budoucích studentů.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Válka na Ukrajině sice měla dopad na naše vztahy s partnerskými institucemi v Rusku, zároveň ale tento konflikt aktivizoval naši pomoc pro ukrajinské školy, studenty i akademiky, kterým jsme nabídli možnost vzdělávat se a působit na UP. Ti tuto nabídku ve velké míře využili a využívají. Válka na Blízkém východě komplikuje slibně se rozvíjející vztahy s univerzitami v Izraeli, snažíme se však v nich pokračovatjak jen to jde. Brexit zkomplikoval vztahy s univerzitami ve Velké Británii, ale nepřerušil je. Obě strany momentálně hledají cesty, jak pokračovat ve spolupráci.
Vysoké učení technické v Brně
Iveta Šimberová, prorektorka pro internacionalizaci a vnější vztahy
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
Vyzdvihla bych spuštění Admission Office pro nábor a podporu zahraničních studentů, rozšíření systému Welcome Service pro zahraniční zaměstnance, jasné nadefinování mobility a posílení mobilitních programů, které umožňují vycestovat i mimo Evropu.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
Zaměřujeme se na plnou digitalizaci mobilitní agendy, a to nejenom prostřednictvím zapojení do sítě Erasmus Without Paper (EWP), což snižuje administrativní zátěž pro studenty a zaměstnance. Naším cílem je zavést elektronickou evidenci příjezdů zahraničních studentů a pracovníků a také dokončit systém evidence a sledování využití mezinárodních smluv, abychom mohli činit rozhodnutí na základě aktuálních dat a statistik.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Brexit způsobil výrazný pokles mobilit mezi Českou republikou a Velkou Británií, zatímco válka na Ukrajině vedla k přílivu ukrajinských studentů a vědců. To nás přimělo zaměřit se na krizové řízení v oblasti vyjasňování si geopolitického prostoru a vytyčení strategických teritorií a cílů v nich.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Marek Kubalčík, prorektor pro internacionalizaci
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
Kromě standardní podpory studentských i zaměstnaneckých mobilit, vzniku společných studijních programů se zahraničními univerzitami, letních škol pro zahraniční studenty a navazování strategických partnerství v oblasti vědy a výzkumu, je významnou novinkou úspěch aliance PIONEER, jejíž je UTB členem, v prestižní výzvě Evropské komise na podporu aliancí Evropských univerzit. V letošní výzvě bylo Evropské komisi předloženo celkem 56 projektových návrhů, komise nakonec vybrala k financování pouze 14 z nich. Schválení tohoto projektu pro nás znamená úspěch, který podpoří další rozvoj naší univerzity i celého regionu. Tento projekt nám umožní výrazně zlepšit naše vzdělávací a výzkumné schopnosti a poskytne našim studujícím neocenitelné příležitosti zapojit se do projektů s vysokým dopadem.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
Další rozvoj internacionalizace UTB bude úzce souviset s řešením projektu Evropských univerzit v rámci aliance PIONEER. V oblasti vzdělávání to bude především vznik nových společných studijních programů se zahraničními univerzitami z aliance PIONEER, v oblasti vědy a výzkumu potom větší zapojení UTB do řešení evropských výzkumných projektů se zahraničními partnery.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Mobilit s univerzitami z Velké Británie v rámci programu Erasmus+ na UTB nebylo mnoho ani před Brexitem. Válka na Ukrajině ovlivnila počet přijíždějících studentů výrazněji, studentů přijíždí méně. Oslovili jsme všechny partnerské univerzity v rámci programu Erasmus+ s dotazníkem. V odpovědích zahraničních univerzit byla jedním z často uváděných důvodů, proč jejich studenti jezdí méně, právě válka na Ukrajině. Studenti ze států západní Evropy (Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie) se zřejmě obávají, že jsme poměrně blízko válečného konfliktu.
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Jitka Šosová, prorektorka pro internacionalizaci a rozvoj
1) Co děláte pro internacionalizaci na vaší vysoké škole?
UMPRUM se pravidelně účastní důležitých přehlídek designu, architektury a umění. Dalším prostředkem je organizace výstav s mezinárodní účastí přímo ve školní galerii UM. Aktivní účast studujících je pro fungování zahraničních prezentací UMPRUM klíčová. Ačkoli je jistě třeba pečovat o značku a její viditelnost na prestižních mezinárodních fórech, ještě mnohem podstatnější je využití příprav mezinárodních prezentací jako vzdělávacího formátu. Školní prezentace UMPRUM obvykle vznikají spoluprací mezi jednotlivými ateliéry a studující tak mají možnost vyzkoušet si různé aspekty uměleckého provozu v mezinárodním měřítku, ale stále v bezpečném prostředí školy.
2) Co dalšího byste ještě chtěli pro internacionalizaci udělat?
Významným, ale dlouhodobým úkolem je internacionalizace doma. Navzdory četným návštěvám zahraničních vyučujících a existenci anglojazyčných studijních programů není používání angličtiny jako komunikačního jazyka automatické. K tomu, aby tomu tak bylo, směřují opatření, jako jsou jazykové kurzy pro zaměstnance, systematické překlady důležitých dokumentů a metodiky ošetřující integraci zahraničních vyučujících, výzkumných pracovníků a pracovnic a samozřejmě i studujících.
3) Jak vaši internacionalizaci ovlivnil Brexit a válka na Ukrajině?
Brexit představoval menší zlom. V rámci programu Erasmus pochopitelně nepřijíždějí britští studující. Ti ovšem nikdy netvořili dominantní segment, takže v celkovém počtu uchazečů nebyl pokles příliš patrný. Mnohem zásadnější byl dopad ruské agrese na Ukrajině. Ukrajinští studující tvořili už před únorem 2022 významnou menšinu v rámci studentské populace UMPRUM. Po něm jsme zaznamenali značný zájem o stáže. Rozhodnutím rektora jsme se rozhodli neomezovat ani jejich počet, ani jejich délku, v čemž nám výrazně pomohlo státní financování. Ukrajinští studující díky němu dostávají pravidelné stipendium, bylo možné pro ně zorganizovat jazykové a další adaptační kurzy. Myslím, že o tom, že se jednalo nejen o etický, ale také strategický krok, svědčí i to, že řada z našich původních stážistů úspěšně složila přijímací zkoušky a studuje na UMPRUM už v řádném denním studiu.