Novým rektorem Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se stal 18. března 2023 odborník na ekonomickou geografii a regionální rozvoj Jaroslav Koutský. Ústecký kraj podle něj nutně potřebuje projít ekonomickou i společenskou přeměnou a právě zdejší univerzita má v této změně nezastupitelnou roli — i odpovědnost.
„S univerzitou se nechceme jakkoliv schovávat, nejsme a nebudeme alibističtí. Chápeme, že naší úloze při transformaci kraje musíme dostát konkrétními kroky a výsledky,“ říká Jaroslav Koutský. „Zásadně zajišťujeme vzdělávání a kultivaci mladých lidí z regionu, realizujeme špičkový výzkum a excelentní umělecké a sportovní aktivity. Zároveň se mnohem aktivněji chceme podílet na veřejné diskusi a přispět moderací, odborností a kultivovaností ke kvalitě transformačního příběhu.“
Za jedno z hlavních témat, které jste zdůrazňoval v předvolebních debatách i rozhovorech v médiích, považujete nutnost přeměny Ústeckého kraje a úlohu a přínos univerzity v ní. Vy se tomuto tématu dlouhodobě odborně věnujete, považujete za výhodu, že nyní budete vystupovat v jakési dvojroli, tedy jako expert i jako rektor?
Jednoznačně to považuji za výhodu. Transformací tradičně průmyslových regionů se odborně zabývám takřka dvacet let. Troufám si tvrdit, že tématu v principu rozumím, a nyní k tomu mohu přidat i úlohu reprezentanta instituce, která je jedním z klíčových aktérů přeměny. Tato kombinace je poměrně unikátní, do značné míry vznikla náhodou a nyní je třeba využít této synergie.
Má tato kombinace, tedy propojení odborné a řekněme funkcionářské role, i svá negativa?
Skutečně se domnívám, že převažují pozitiva. Samozřejmě v úloze reprezentanta instituce jste někdy nucen v některých veřejných vystoupeních značně zjednodušit obsah sdělení nebo je přímo žádána extrémně stručná reakce a nebývá jednoduché tomu dostát. Čím více se něčím zabýváte, tím více víte, jak je komplikované nabídnout krátkou, a přitom obsahově co nejvíc dokonalou odpověď.
Jak vidíte stávající pozici kraje z ekonomické perspektivy?
Pokud se podíváme na regionálně ekonomická data, tak za poslední tři dekády dochází k relativnímu propadu významu kraje. Kraj ztrácí podíl na ekonomické výkonnosti státu a dynamika rozvoje středočeského prostoru i většiny ostatních krajů Česka je jiná. V obecné rovině musím říci, že zde, opět v relaci s jinými územími, chybí širší kritická masa středních a větších firem, které jsou ve vyšší hierarchické pozici v rámci globálních produkčních sítí a nejen vytvářejí produkty se značným podílem přidané hodnoty, ale také zajišťují kvalifikované pracovní pozice. V kraji jsou zajímavé a úspěšné firmy, ale je jich kvantitativně méně než jinde.
Jaká je toho příčina? Z vnějšího pohledu je Ústecký kraj vnímám jako území, kde jsou velké průmyslové podniky.
Zde se dostáváme k podstatě věci. Vždy je důležitá detailní odvětvová a organizační struktura ekonomiky. V rámci odvětví je důležité, aby území disponovalo progresivními sektory, které v dané době mohou být zapojeny do globální ekonomiky a sítí. Ale aby to bylo ještě komplikovanější, tak je nutné zaměřit se na detailní specializaci ekonomických aktivit a konkrétní povahu činností, které jsou v regionální ekonomice realizovány. I v USA jsou regiony, které mají velmi silný IT sektor, řekli bychom hvězdu dnešní doby, a přitom jejich dynamika je odlišná, neboť záleží právě na výše zmíněném detailu. A mimochodem, jeden zajímavý detail, Ústí nad Labem jako město je obecně vnímáno jako průmyslové město, což je dáno historickou zkušeností, ale už na konci socialismu mělo ze všech dnešních krajských měst nejmenší podíl lidí zaměstnaných v průmyslu. A to včetně Prahy.
Lze tuto situaci v případě Ústeckého kraje nějak změnit?
Domnívám se, že v krátkodobém časovém horizontu velmi omezeně. Odvětvovou skladbu a ekonomické specializace regionální ekonomiky nezměníte ze dne na den. Aby něco mohlo fungovat, tak musí být založeno na dlouhodobém, v regionu usazeném know-how a lidech, kteří danému odvětví rozumí a jsou schopni vytvářet inovativní impulzy. Na druhou stranu určitě platí, že struktury všech regionálních ekonomik se v čase mění, vznikají nová odvětví a nové vývojové trajektorie. Ale to vždy nějakým způsobem musí navazovat na existující realitu a její postupnou přeměnu.
Hodně se v posledních letech zmiňuje význam takzvaných kulturních a kreativních odvětví. Je to podle vás perspektivní i pro Ústecký kraj?
Ano, jednoznačně. Kulturní a kreativní odvětví již nyní mají a v budoucnu mohou mít ještě vyšší podíl na ekonomice Ústeckého kraje. Ale i právě na odvětvích a činnostech tohoto typu krásně vidíte nutnost propojení na v kraji dlouhodobě realizované činnosti, specializace a know-how. Dále je na tomto tématu hezky pozorovatelné propojování úlohy tradičního průmyslu a řekněme progresivní části sektoru služeb. Mimochodem, i univerzita má v oblasti kulturních a kreativních odvětví velké ambice, a zejména naše umělecká fakulta nese punc významného renomé i možností.
Jaká je role UJEP v transformaci Ústeckého kraje?
Zcela zásadní a nezastupitelná. To říkám s plnou odpovědností a váhou těchto slov. My se pod značkou UJEP nechceme jakkoliv schovávat, nejsme a nebudeme alibističtí. Chápeme, že naší úloze musíme dostát konkrétními kroky a výsledky. Každopádně zcela zásadně zajišťujeme vzdělávání a kultivaci mladých lidí z regionu, realizujeme špičkový výzkum a excelentní umělecké a sportovní aktivity. Se vší skromností tvrdím, že my se zaměřujeme na témata, která náš region nejvíce tíží a bez jejichž kvalitativní změny se nikdy severozápadní Čechy nevrátí na pozitivní vývojovou trajektorii.
Jaké budou bezprostřední kroky univerzity v této oblasti?
Jednak budeme trpělivě a soustavně dělat činnosti, které jsou naší DNA, tedy kvalitní vzdělávání, výzkum a tvůrčí aktivity. Zároveň se mnohem aktivněji chceme podílet na veřejné diskusi a přispět moderací, odborností a kultivovaností ke kvalitě transformačního příběhu. To je základ našeho přínosu. Nad rámec výše zmíněného chystáme a velmi brzy odevzdáme projekty, které jsou explicitně zaměřeny na příspěvek univerzity k transformaci kraje. Zde zejména myslím projekty připravované do Operačního programu Spravedlivá transformace, kde v rámci skupiny strategických projektů chystáme projekty RUR a GET Centrum. Oba mají pro transformaci území nezanedbatelný význam a přínos.
V odborném prostředí je velmi očekáván projekt RUR. Mnozí se domnívají, že je jeho názvem odkazováno na dílo Karla Čapka...
Ano, výborně, to je náš záměr. Odkazem na dílo slavného spisovatele chceme naznačit, že transformace společnosti nesmí být založena pouze na technickém a technologickém pokroku, ale podstatou musí zůstat rozvoj člověka jako jedince i komunity či společnosti jako celku. Projektem RUR míříme právě na posílení lidského potenciálu, rozvoj kreativity a odolnosti společnosti Ústeckého kraje. Projekt s oficiálním názvem „Region univerzitě, univerzita regionu“ má desítky aktivit a konkrétních kroků, detaily ladíme už několik měsíců. Příprava je velmi náročná, vše se snažíme pečlivě, do detailu, nachystat a musím poděkovat zejména kolegům ze Státního fondu pro životní prostředí, kteří s námi projekt konzultují. Máme od něj velká očekávání a pro kraj i univerzitu je jeho realizace nenahraditelná.
Jaká jsou pro univerzitu v následujících letech další důležitá témata kromě těch, která přináší transformace kraje?
Univerzita v poslední dekádě prošla zásadní fází v podobě budování nových infrastruktur a zajištění vynikajícího laboratorního vybavení. Nyní je pro nás důležité zaměřit se na podporu kvalitativní dimenze realizace všech našich činností. To je spojeno zejména s přítomností špičkových pracovníků, uznávaných expertů ve svých disciplínách, a to včetně naší schopnosti a možnosti je adekvátním způsobem motivovat a vytvářet jim podmínky pro jejich každodenní aktivity. Nezbytnou součástí těchto snah je i posílení mezinárodní dimenze našeho fungování a napojení do funkčních mezinárodních sítí a kontaktů.