Aktuální průzkum iniciativy Svobodný listopad zkoumal postoje mladých lidí narozených po roce 1989. Současní třicátníci a mladší nejsou lhostejní k dění kolem sebe, mají ale strach ze stavu naší planety. Kromě průzkumu iniciativa chystá také koncerty a přednášky ke 30. výročí sametové revoluce.
Typický mladý Čech či Češka narození po roce 1989 jsou lidmi poměrně uvědomělými: mají starost o životní prostředí, když vidí v médiích informaci, nepřijímají ji slepě, ale zajímají se, odkud tato informace pochází. Nejsou lhostejní k politice, když můžou, dorazí k volbám. A imigranty vnímají s tolerancí. Mentální profil dnešních třicátníků a mladších načrtl rozsáhlý průzkum Generace svobody z letošního srpna, který zveřejnila iniciativa Svobodný listopad. Ptali se celkem tisíce a sedmi respondentů ve věku osmnáct až třicet let ze všech krajů republiky. Většina z nich má středoškolské vzdělání, třetina jsou vysokoškoláci.
„Jedná se o generaci mladých lidí, která je všemi způsoby skloňována v médiích, ale kromě statistických skupin v různých průzkumech o ní vlastně moc nevíme. To nás vedlo v přípravném týmu Svobodného listopadu k diskusi, zda bychom se na to neměli po třiceti letech svobody zaměřit,“ zdůvodňuje hlavní koordinátor iniciativy Svobodný listopad Michal Zima.
Většina členů iniciativy jsou také studenti, kteří se do této generace svobody řadí. „Chtěli jsme proto zjistit, jak se na určitá témata dívá část společnosti, která nemá žádnou přímou vzpomínku na dobu před listopadem 89, a veškeré informace má tak pouze z hodin historie a z vyprávění blízkých, tedy výhradně zprostředkovaně,“ dodává Zima.
Volit chce 81 procent mladých
Většina mladých Čechů si myslí, že i snaha jedince o ochranu životního prostředí má smysl. V Evropské unii by setrvala naprostá většina mladých, celkem 70 procent. Původ mediálních informací je důležitý pro 81 procent dotázaných a 49 procent z nich se zajímá o to, kdo dané médium vlastní. Zúčastnit se každých voleb je důležité pro 81 procent mladých, jen desetina je ale spokojena se současnou politickou situací v zemi.
Kromě pozitivních zjištění ale výzkum odhalil i těžkosti, se kterými současná generace studentů potýká a které lidé narození v dobách komunismu neznali. Problém je například bydlení. Vlastní bydlení si nemůže dovolit více než polovina mladých. Obavy vládnou i co se týče životního prostředí. Celých 71 procent dotázaných je přesvědčeno, že pokud se věci budou vyvíjet stejně jako dosud, brzy se lidstvo setká se závažnou ekologickou katastrofou. Mladí lidé nejsou spokojeni ani se vzdělávacím systémem v Česku. Jen necelá polovina si myslí, že je české školství dobře připraví na budoucí povolání.
Čtvrtina se cítí být obyvateli světa
Sami tvůrci výzkumu přiznávají, že je výsledky výzkumu v mnohém překvapily. „Měli jsme nějaké pracovní hypotézy, ale že se v mnohých ohledech bude jednat o tak jasnou názorovou vymezenost, jsme nepočítali. Třeba v případě mezinárodního cítění: to, že se 26 procent mladých cítí více obyvatelem světa nežli jediného státu,“ podotýká Zima.
Za lehce alarmující považuje skutečnost, že skoro polovina generace svobody čerpá informace hlavně ze sociálních sítí. „Spokojenost s kvalitou vzdělávání, která nepřesahuje 50 procent, také nutně vede k zamyšlení, co je špatně a zda by nestálo za to se například touto konkrétní otázkou zabývat hlouběji. V závěru pak velmi nízká spokojenost s politickou situací v zemi a nedůvěra k ústavním činitelům v kombinaci s nemožností pořídit si vlastní bydlení představuje potenciální budoucí problémy, které budeme muset řešit všichni,“ upozorňuje Zima.
Češi celkově jsou podle něj osobnostně hodně specifičtí. „Typickým pozitivním aspektem našeho národa je myslím schopnost najít si vždy cestu, zvídavost a vynalézavost. Na druhou stranu je jen málo národů, které si stěžují na všechno, ať jsou kdekoliv. Prostě nic není ideální, všude je chyba a pořád to řešíme. Skoro bych řekl, jako by mnohým z nás nebylo nic dobré,“ dodává.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.