Vyučující na vysokých školách mají nově k ruce sadu kompetencí, které jim mohou pomoci s vyučováním, hodnocením výkonu studujících či nastavením příjemné atmosféry v hodinách. České vysoké školy celý rok spolupracovaly na Návrhu kompetenčního rámce, který vznikal jako jeden z výstupů centralizovaného rozvojového programu Standardy kvality výuky na českých vysokých školách. Tento kompetenční rámec pomůže vyučujícím v kterékoliv fázi kariéry a v jakémkoliv oboru.
Začít vyučovat na vysoké škole může být stejné, jako když vás hodí do vody a musíte plavat. Akademičky a akademici jsou špičkami ve svém oboru, často ale bez pedagogického vzdělání, které by jim pomohlo co nejlépe vyučovat a být si v tomto procesu jistí. Co obnáší být vyučujícími často zjišťují až poté, co se jimi skutečně stanou. Podpořit vysokoškolské vyučující, aby mohli vedle výzkumné činnosti rozvíjet i své pedagogické umění, chtěl i centralizovaný rozvojový program Standardy kvality výuky na českých vysokých školách. Toho se v uplynulém roce zúčastnila většina českých veřejných vysokých škol a Národní akreditační úřad. Část projektu, ze kterého vzešel Návrh kompetenčního rámce, zastřešovala Masarykova univerzita v Brně, konkrétně Oddělení rozvoje pedagogických kompetencí CERPEK.
Návrh kompetenčního rámce prezentuje společnou vizi všech zapojených vysokých škol a představuje inspiraci, jak a ve kterých oblastech se mohou vysokoškolští vyučující rozvíjet. Cílem projektu bylo definovat pedagogické kompetence vysokoškolských vyučujících, ale to, jakým způsobem s tímto návrhem naloží jednotlivé univerzity, je na nich.
Sadu kompetencí navrhla pracovní skupina, kterou tvořili odborníci a odbornice na vysokoškolskou pedagogiku, o jejichž vědomosti a zkušenosti jsme se opírali. Zároveň nám pomohly odborné publikace a kompetenční rámce, které vznikly u nás i v zahraničí. Čerpali jsme například z kompetenčního rámce z Německa a Dánska. Inspirovali jsme se výstupy mezinárodního projektu Profformance či Kompetenčním rámcem absolventa učitelství a dalšími zahraničními a tuzemskými zdroji. Dalším zdrojem poznatků byly obsahy vzdělávacích programů a workshopů, které univerzity realizují pro své vyučující. Na Masarykově univerzitě je to Dílna rozvoje pedagogických kompetencí, kterou realizuje CERPEK.
Rešerše dostupných zdrojů byly mravenčí prací. Zatímco se téma kvality výuky na českých vysokých školách stává čím dále tím významnějším, prozatím není v našem prostředí rozsáhleji výzkumně uchopeno. Často také nejsou dostupné informace o tom, jak jej zpracovávají jednotlivé české vysoké školy, a to například i z toho důvodu, že prozatím neprovozují pracoviště zaměřená na rozvoj pedagogických kompetencí a kvality výuky tak, jako je to běžné na řadě zahraničních univerzit, jejichž zdroje informací byly při tvorbě Návrhu kompetenčního rámce vytěženy. Prestižní zahraniční univerzity disponují velkými pracovišti, takzvanými learning nebo development centry, na kterých pracují týmy pedagogů, psychologů a výzkumníků, kteří se věnují vysokoškolské pedagogice vědecky i prakticky a podporují rozvoj pedagogických kompetencí na různých úrovních třeba tím, že je implementován do personálních procesů a každý vyučující v jakékoliv fázi své kariéry má k dispozici podpůrný balíček seberozvoje.
První poznatky z těchto rešerší jsme sdíleli v polovině roku 2023. Trvalo půl roku, než jsme se probrali materiály, okomentovali je a našli společný jazyk napříč zapojenými vysokými školami. Diskuze, které vedly k definování jednotlivých kompetencí, považujeme za zajímavé a podnětné. Ukotvili jsme se v tom, že v základních otázkách toho, co by mělo být součástí pedagogických kompetencí, jako je například práce s cíli ve výuce, hodnocení výkonu studujících, práce s reflexí, sebepojetí vyučujících nebo vytváření vhodných podmínek pro učení, přemýšlíme stejně.
Ve druhé fázi projektu vznikl návrh, který měli možnost dotvářet konzultanti a konzultantky z různých pracovišť. Kromě zástupců a zástupkyň vysokých škol to byl například Tomáš Fliegel z Národního akreditačního úřadu, Jan Beseda z Centra pro studium vysokého školství, ale třeba také Boris Janča, kolega z pracoviště Teiresiás, kde se specializují na pomoc studujícím se specifickými nároky. K připravenému návrhu se na závěr vyjádřil celý tým, jehož zpětná vazba byla zapracována do finálního návrhu. Výsledkem je šestice pedagogických kompetencí, které pojmenovávají kvality učitelského sebepojetí a profesního rozvoje, přípravy výuky, procesu výuky, hodnocení pokroku a výsledků studujících, podmínek pro učení, vztahu se studujícími a reflexe výuky.
Při práci na projektu jsme se utvrdili v tom, že na každé univerzitě se najdou kolegyně a kolegové, kteří mají o téma rozvoje pedagogických kompetencí zájem. Právě takové nadšené lidi se podařilo propojit. Vytvořili jsme komunitu, ve které můžeme sdílet své zkušenosti a zároveň ukazovat, že téma kvality výuky je nedílnou součástí života všech univerzit. Je pro nás velmi důležité pokračovat v započaté spolupráci i letos, zdůrazňovat důležitost kvality výuky a nabízet podporu všem, kteří mají zájem na ní pracovat.
Na základě reakcí prvních čtenářů z řad vyučujících se nám pedagogické kompetence podařilo definovat dobře. Příkladem může být prezentace Návrhu kompetenčního rámce na závěrečné konferenci k CPR projektům anebo také na CERPEK Café, kam každoročně zveme kolegy a kolegyně, kteří mají zájem o téma rozvoje pedagogických kompetencí. Zpětná vazba byla pozitivní a vyučující byli opravdu nadšení z toho, že nyní mají k dispozici materiál, o který se mohou ve své výuce opřít.
Pokud se vyučujících zeptáte, co by potřebovali k tomu, aby mohli snáze pracovat na zkvalitňování výuky, v drtivé většině odpoví, že čas a další podporu. A na to chceme reagovat. Proto jsme se rozhodli vytvořit pracovní skupinu, ve které bychom Návrh kompetenčního rámce rádi rozvinuli v konkrétní kroky a identifikovali projevy jednotlivých kompetencí ve výuce a v letošním roce se mu věnovali.
Zuzana Vařejková, Oddělení rozvoje pedagogických kompetencí, Centrum rozvoje kompetencí Masarykovy univerzity