K událostem let 1989 a 1939 je potřeba se neustále vracet – o to více v době, kdy jsou hodnoty jako svoboda a demokracie deformovány. Shodují se na tom představitelé českých vysokých škol. K letošním kulatým výročím sametové revoluce i nacistického zásahu proti vysokoškolským studentům připravili akademici i studenti bohatý program. Reflektují v něm vývoj během uplynulých třiceti let a uctívají památku všech, kteří za naši svobodu bojovali i položili své životy.
Praha: Setkání na Albertově, sociologický průzkum i rozhovory s architekty
Studenti Univerzity Karlovy letos iniciovali pod názvem Svobodný listopad multižánrovou směs akcí, na kterých se podílejí i další vysoké školy. Podle slov hlavního organizátora, studenta Michala Zimy, se letos poprvé připojí k tradičním oslavám na Albertově přední čeští muzikanti, například Tomáš Klus a Chinaski. Univerzita také poprvé provedla sociologický průzkum nazvaný Generace svobody, který zaměřila na mladé lidi narozené až po roce 1989. Unikátním projektem je i fotografická výstava Náš listopad 89, do níž přispěli svými tematickými fotografiemi lidé z celé republiky. Proč je tak důležité si zlomové události roku 1989 připomínat? „Národ by si měl kolektivně pamatovat svou historii a cestu ke svobodě, protože bez této vzpomínky bere svobodu jako samozřejmou hodnotu. A to je velmi nebezpečné,“ varuje Michal Zima.
Pestrý program nabídne také ČVUT Praha – mimo jiné open air akci se zajímavými umělci v Kampusu Dejvice či výstavu unikátních obrazových materiálů, která odkazuje k osudům odvážných studentů i pedagogů ČVUT riskujících své životy ve jménu svobody. Vysoká škola také vydá sborník rozhovorů s výraznými architekty spojenými s fakultou architektury. Na slavnostní křest naváže veřejná debata o vývoji architektury během uplynulých třiceti let. Podle rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka je nutné si připomínat obě výročí: „Obě data mají jedno společné – touhu a odhodlání vyjít z nesvobody a zařadit se mezi svobodné demokracie Evropy a světa. Tento proces neprobíhá automaticky. Musíme o tuto cestu každý den usilovat a pečovat. K tomu nás zavazuje odkaz 17. listopadů 1939 i 1989.“
Demokracii vnímá jako nám svěřený úkol a výzvu rektor Akademie múzických umění v Praze Jan Hančil. „Zápas o demokracii není historická událost, nepatří do muzejní vitríny a vůbec už by neměl být záminkou pro řečnění takzvaných bojovníků za svobodu,“ připomíná rektor AMU s odkazem na slova T. G. Masaryka o demokracii jako hovoru mezi rovnými, jako přemýšlení svobodných občanů před celou veřejností. Revoluční aktivity studentů uměleckých škol mapuje dokument Sametová FAMU, ve slavnostní premiéře 17. listopadu v divadle Disk. Natočili ho doktorandi FAMU v koprodukci České televize.
Brno: Festivaly, zeď Václava Havla a objekty v ulicích
Brněnské univerzity uspořádají letos hned dva festivaly, kterými připomenou listopadové události let 1989 a 1939. Přímo 17. listopadu vystoupí na náměstí Svobody společně jejich rektoři. „Jsme vlastně velmi šťastná a privilegovaná generace, protože žijeme v časech, kdy máme svobodu. Za její udržení jsme ale zároveň spoluodpovědní,“ připomíná rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Centrem třídenní akce nazvané Festival 30 let svobody se stane kino Scala – místo debat s významnými osobnostmi. Konat se budou také konference na téma demokracie a dále třicetiletého vývoje české ekonomiky i celé společnosti.
Mendelova univerzita se do oslav zapojí multižánrovým festivalem Sametová třicítka. Jeho součástí bude street art před univerzitním kampusem včetně psaní vzkazů na zeď věnovaných Václavu Havlovi. Jeho jméno ponese i autorská, studentem designovaná lavička vybízející k diskuzím – mimo jiné o demokracii, která je podle rektorky MENDELU Danuše Nerudové křehkou květinou, o niž je nutné se starat. Do veřejného prostoru symbolicky vstoupí i studenti JAMU týdenní instalací výtvarných objektů, kterými reflektují přelomový okamžik roku 1989. Studentské divadlo Studio Marta uspořádá večer debat a filmových projekcí.
„Veterinární a farmaceutická univerzita Brno spojí své výroční akce s oslavou sta let od zahájení výuky veterinárního lékařství v České republice, které připadá také na 17. listopad,“ uvádí rektor Alois Nečas. Pietní akt k rokům 1989 a 1939 se uskuteční na Kaunicových studentských kolejích, které jsou místem tragických událostí druhé světové války. Bohatý program oslav na univerzitě zahrne slavnostní shromáždění, na které jsou pozváni na setkání se studenty bývalí disidenti a porevoluční politici Milan Uhde a Petr Fiala. Univerzita připravila též den otevřených dveří, týden sportu a koncert skupiny Lake Malawi pro studenty či výstavu fotografií „Život na univerzitě“. Oslavy budou zakončeny slavnostním koncertem VIVA „LALALA“ REPUBLIKA.
Ostrava: První pamětní deska roku 1989
Obě univerzity v Ostravě nabídnou bohatý program nejen svým studentům, ale i široké veřejnosti. Na centrálním náměstí se bude po čtyři dny konat řada akcí organizovaných Ostravskou univerzitou. Projekt SametOVA zahrne mimo jiné dvě panelové diskuze se studenty, odborníky a účastníky sametové revoluce. „Situace ve společnosti bohužel není taková, jak jsme si ji optimisticky před třiceti lety představovali. Téma svobody a demokracie je navíc nyní aktuálnější než před několika lety,“ říká rektor OU Jan Lata s tím, že je nutné o tyto hodnoty stále bojovat. Tvůrčí svobodě jsou věnovány dvě výstavy, které představí tvorbu českých a slovenských umělců spjatých s tehdejší kulturní scénou. Svoboda je i motivem tří speciálních videí, která OU k výročí natočila. Události roku 1989 bude Ostravanům připomínat první pamětní deska instalovaná v centru města díky iniciativě studentů univerzity.
„Je dobré připomínat, že demokracie není samozřejmost a předchozí generace o ni musely tvrdě bojovat,“ říká Václav Snášel, rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava, která letos slaví i 170 let od svého založení. Kromě diskuzí a přednášek se na VŠB-TUO uskuteční odlévání symbolických pamětních klíčů a vyjde speciální číslo studentského časopisu.
Olomouc: Medaile i zeď z krabic
Studenti i pedagogové Univerzity Palackého patřili mezi hlavní hybatele listopadových událostí na střední Moravě. I proto si univerzita připomene výročí pestrou nabídkou přednášek, besed, výstav či slavnostních aktů.
Hlavní program zahájí univerzita přednáškou k poctě svého prvního poválečného rektora J. L. Fischera. Pronese ji význačná právnička a bývalá politička Eliška Wagnerová. Univerzita ji – společně s dalšími osobnostmi – symbolicky ocení za podíl na formování demokratických hodnot v česko-slovenské společnosti. „Jsme velice rádi, že symbolické ocenění převezmou také ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, politik Karel Schwarzenberg, hudebník a aktivista Michael Kocáb, diplomatka a herečka Magdaléna Vášáryová, ombudsmanka Anna Šabatová nebo emeritní rektor Josef Jařab,“ vyjmenovává rektor UP Jaroslav Miller. Odlehčenější ráz bude mít akce Sametová rekonstrukce, při které vznikne formou happeningu před právnickou fakultou zeď z krabic – připomínka krabicové zdi, kterou studenti postavili před třiceti lety na protest kolem někdejšího sídla KSČ.
Hradec Králové: Náměstí Václava Havla a open air koncert
Univerzita Hradec Králové dá městu náměstí Václava Havla. Bude se tak jmenovat část univerzitního kampusu Na Soutoku. Slavnostní akt pojmenování se spojí s odhalením pamětní desky a fotografickou výstavou, pokračovat bude průvodem se svíčkami za oběti totalitních režimů. „Na celém programu nazvaném Cesta ke svobodě participujeme s krajem, městem a Pamětí národa ve východních Čechách. Vrcholem bude open air koncert, kde vystoupí Dagmar Pecková s naším komorním orchestrem, Jiří Dědeček a Luboš Pospíšil s 5P,“ říká rektor UHK Kamil Kuča. Stejně jako v Olomouci postaví i královéhradečtí vysokoškoláci zeď z papírových krabic, aby připomněli podobu sametového protestu.
Opava: Studentská srdce
Pestrý program Slezské univerzity vyvrcholí odhalením památníku – sochy od mladé umělkyně Christine Habermann von Hoch. Šest ocelových kontur srdce složí tvar květu a svým názvem Srdce studentstva budou připomínat události roku 1989. „Našim současným i budoucím studentům chceme připomenout hodnoty, za něž bojovali jejich rodiče,“ vysvětluje Pavel Tuleja, rektor SU, která vznikla porevolučně jako zcela nová vysoká škola. Sami studenti SU přispějí happeningem či scénickým čtením vzpomínek lidí, kteří před třiceti lety v Opavě měnili dějiny.
Plzeň: Koncert na vlnách Českého rozhlasu
Radost ze svobody – tak nazvala Západočeská univerzita koncert vážné hudby vizuálně umocněný světelnými efekty a projekcemi záznamů z listopadových událostí. Živě jej bude vysílat Český rozhlas Vltava. Vědecká rada univerzity vyznamená členy tehdejších stávkových výborů, chybět nebude beseda s aktivními účastníky sametové revoluce. „Věřím, že mladým lidem pomůžeme zase o něco lépe poznat a pochopit poválečnou minulost naší republiky i období po sametové revoluci,“ přeje si rektor ZČU Miroslav Holeček.
Zlín: Skleněné ruce a oživlé plakáty
Odvahu někdejších studentů Univerzity Tomáše Bati bude po třiceti letech připomínat skleněná plastika jejich rukou. Odlili ji studenti sklářství ve Valašském Meziříčí, kde byly prvním odlitkem tohoto druhu ruce Václava Havla. Plastiku uvidí veřejnost poprvé při zahájení interaktivní výstavy plakátů, které prostřednictvím mobilní aplikace „ožijí“. Plakátové příběhy reflektující listopadové události tak budou pokračovat animací v mobilních telefonech. Moderní technologie využijí studenti i při videomappingu – na novou budovu Fakulty humanitních studií promítnou projekci nazvanou Sametová revoluce očima studentů. Veřejnost se může zapojit do tradičního vzpomínkového průvodu se svíčkami. Na studenty UTB čekají besedy s přímými organizátory sametové revoluce ve Zlíně a také s novináři, historiky či sociology.
Pardubice: Stávkové deníky
Univerzita Pardubice vydá speciální edici Stávkových deníků, které si vedla skupina studentů tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické. Autentické texty, archivní fotografie a dobová satira připomenou protestní studentské akce v Pardubicích. S bývalými studenty i pamětníky listopadu 1989 natočila univerzita deset videospotů – krátkých vzkazů současným studentům, které bude šířit na sociálních sítích a internetu. „Je to projev uznání a úcty k odvaze a zodpovědnosti těch, kteří nám všem chtěli dát možnost svobody, tedy volby. A tu nyní máme, celoživotním úkolem je naučit se s ní zacházet,“ říká prorektorka pro rozvoj UPa Andrea Koblížková.
Ústí nad Labem: Pamětní místo oběti roku 1939
Tragédii nacistické okupace bude v Ústí nad Labem připomínat pamětní místo, které tamní univerzita věnuje Václavu Sedláčkovi – první oběti střelby do davu při protinacistických demonstracích. Události roku 1989 si Univerzita J. E. Purkyně připomene slavnostním průvodem po trase stejné jako před třiceti lety. V programu oslav nebudou chybět přednášky, besedy, výstavy i koncerty, které odkazují k myšlenkám sametové revoluce. „Ty byly ctnostné, svobodné a upřímné a postupem času jsou stále více deformovány,“ upozorňuje prorektor UJEP pro vnější vztahy Pavel Doulík.
České Budějovice: Koncerty spolu s městem
Jihočeská univerzita letos spojila síly s městem, společně připravily na hlavním náměstí akci Vzpomínka na podzim 1989. Vystoupí zde řada českých kapel, vrcholem večera bude koncert legendárního Spirituál kvintetu, který příští rok ukončí po šedesáti letech svou činnost. Další koncerty, ale také výstava i debata s pamětníky se uskuteční ve studentském klubu Kampa. Na události listopadu 1989 i totalitu před ním vzpomíná i rektor JU Tomáš Machula: „Jsem z generace vysokoškolských studentů, kteří 17. listopad zažili na vlastní kůži. Dobře víme, jak vypadala normalizační realita, komunistické školství, sdělovací prostředky a zoufalý nedostatek kvalitních knih a vůbec pravdivých informací. Sedmnáctý listopad to vše změnil a reálně máme svobodu. To, že ji mnozí neumí docenit a využít, je věc jiná.“
Jihlava: Happeningový návrat do minulosti
Studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava sází na emoce a prožitek, své spolužáky i veřejnost se pokusí přenést zpět do revolučních dnů. Vrcholem vzpomínkového dne, který nazvali Studenti studentům aneb Co se dělo v listopadu 1989, bude happening v dobovém oblečení, s dobovými hity… Podle rektora VŠPJ Václava Báči mají výroční akce upozornit mimo jiné na „tlak různých skupin lidí, kteří lépe než ostatní vědí, co je správné“. Podobný stav, ve kterém byli dokonce perzekvováni lidé, kteří se od „oficiálních“ pravd odchýlili, tu už před rokem 1989 byl, připomíná rektor. „Každý jednotlivec má právo na svůj názor, na svobodu jej projevit. A je třeba připomínat, že my všichni, obzvláště pak na akademické půdě, jsme v rámci určitých mantinelů povinni tato práva hájit a případně akceptovat cenu, kterou je třeba platit, jak nám již tolikrát v minulosti ukázali právě studenti,“ dodává rektor VŠPJ.