Co znamenal uplynulý rok pro vysoké školy a výzkum? Již na jeho začátku se velkým tématem staly plagiáty závěrečných prací: školy začaly odebírat tituly a zaměřily se i na psaní na zakázku. Významným měsícem byl listopad, kdy se slavilo 30 let od znovunabytí nezávislosti vysokých škol. Česká konference rektorů zvolila nového předsedu. A brněnské vysoké školy slavily 100. výročí od svého založení a začátku výuky. Přinášíme výběr hlavních událostí a témat roku.
Leden: GMO i cizinci na univerzitách
GMO
Čeští vědci protestovali proti tomu, aby se nové, podle nich bezpečné metody genetické modifikace regulovaly stejně přísně jako klasické, tak jak to rozhodl Evropský soudní dvůr. „Když budeme omezovat GMO tak přísně jako dosud, svět nás předběhne a my budeme závislí na dovážené kukuřici nebo sóji,“ varoval na začátku roku Ivo Frébort, biochemik a ředitel Centra regionu Haná v Olomouci v rozhovoru pro magazín Universitas. Čeští vědci se pak později připojili k výzvě evropských vědců z 121 institucí, v níž žádají EU o novou legislativní úpravu týkající se geneticky modifikovaných plodin. Podle rostlinného genetika Aleše Pečinky, který se vrátil do Česka z Max Planckova ústavu pro výzkum šlechtění rostlin, se bez úprav genomů neobejde ani aplikovaný výzkum.
Studujících cizinců přibývá, zajímá je medicína i technika
Studujících cizinců-samoplátců v Česku přibylo – jak ukázala data Českého statistického úřadu – oproti situaci před patnácti lety téměř sedminásobně. Nejvíce se tito zahraniční studenti zajímali tradičně o medicínu, stále častěji ale volili i technické obory. V lednu magazín Universitas přinesl detailní rozbor, odkud studující cizinci přijíždějí, kdo je ochoten za vzdělání platit i jaké obory studenty nejvíce zajímaly.
Únor: Plagiáty
Školy odebírají tituly plagiátorům
Vysoké školy už mohou přímo odebírat tituly svým absolventům, pokud se prokáže jejich nepoctivé chování. S odhalováním plagiátorských prací pomáhají i speciální programy, často propojené se zahraničními pracemi. Školy přistupují k odnímání titulů výjimečně, od nástupu novely zákona jsou známé zatím dva případy. Složitější je odhalit takzvané psaní na zakázku, shrnulo únorové téma Universitas.
Jak vypadaly plagiáty a plagiátoři, s nimiž se setkal během své vědecké kariéry, popsal v komentáři Stručná typologie opisovačů profesor ČVUT Milík Tichý.
Proti plagiátorství a psaní prací na zakázku bojuje také nové evropské centrum, které spoluzakládal Tomáš Foltýnek z Mendelovy univerzity v Brně. Studentů, kteří podvádějí při zkouškách nebo v závěrečných pracích, přibývá. A Česko patří mezi země, kde se na akademické půdě podvádí nejvíc. Je na chvostu pomyslného žebříčku společně se Srbskem nebo Chile.
Překvapivě nejvíce se podvádí v technických oborech. „Když se bavím s lidmi z managementu škol, většinou mají pocit, že v technických oborech to prakticky nejde nebo je to obtížné, protože student vypracovává vlastní projekt a musí jej obhájit. Nicméně ukazuje se, že i toto se dá celkem snadno pořídit od jiných lidí,“ prozrazuje v rozhovoru pro Universitas Foltýnek.
Březen: Univerzity třetího věku
Zájem o univerzity třetího věku roste, studuje už 50 tisíc seniorů
Univerzity třetího věku zajímají české seniory čím dál víc. Na 22 veřejných vysokých školách studovalo už přes padesát tisíc lidí. Jak zájem o tento typ vzdělání stoupá, rozšiřuje se i nabídka oborů. K nejoblíbenější psychologii, právu či angličtině přibyla třeba kaligrafie či péče o zdraví nebo kvalita potravin.
Duben: Transfer technologií
Transfer znalostí v českém a světovém výzkumu
Vysoké školy získávají díky prodeji svých technologií výrazně více peněz – třeba i čtyřikrát více než před třemi lety. Pomáhají jim centra transferu technologií, zakládání dceřiných firem i spolupráce se zahraničními univerzitami. Problémem však zůstává nesourodost světa podnikatelů a vědců i administrativa spojená s uvedením objevů na trh.
Podpora silnějších vazeb mezi firmami a univerzitami je posledních deset let jednou z politických priorit i ve světě. Komentář Simona Bakera hledá odpověď, co nás může naučit sdružení univerzit Světového ekonomického fóra o spolupráci univerzit a průmyslu a o ekonomicky přínosných inovacích.
Rektoři: Zúčastněte se evropských voleb
Česká konference rektorů vyzvala k účasti v květnových volbách do Evropského parlamentu. Rektoři považovali volby za velmi důležité. Prohlášením určeným zejména zaměstnancům a studentům se připojili k evropské iniciativě. Co ale EU vlastně vysokým školám nabízí, a jaké změny se chystají, popisoval v rozhovoru pro Universitas český velvyslanec při EU Jakub Dürr.
Květen: Matematika a peníze na výzkum
Reparát pro matematiku
V páté třídě je matematika nejoblíbenější předmět třetiny žáků. V deváté už k ní má stejný vztah jen sedm procent dětí ze třídy. To, že matematika se dá učit kreativně, badatelsky namísto nefunkčního výkladu před tabulí, chce ukázat i nový mezinárodní projekt Platinum, který spojil akademiky z osmi evropských vysokých škol včetně dvou českých.
Na střední škole už je z matematiky strašák nejméně úspěšného předmětu v maturitních testech. Aby po této začarované spirále, jak vztah k matematice i potíže českých žáků s ní popisuje, putovalo méně dětí, založil David Slosarczyk z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě Matematickou pohotovost. V rozhovoru shrnul první zkušenosti z doučování žáků.
Na vědu vyhradí stát v roce 2020 sedmatřicet miliard
V následujícím roce má jít ze státní kasy na vědu a výzkum téměř 37 miliard korun. Dalších 60 až 70 procent celkového objemu peněz na vědu mají tvořit zdroje od podnikatelů. Rozpočet na český výzkum, vývoj a inovace dostal konkrétnější obrysy i pro další tři roky. V roce 2020 se objem financování oproti letošku má navýšit o miliardu korun. Podle rektorů by zvyšování rozpočtu na vědu mělo být soustavné a nemělo by být skokové.
Červen: Nový předseda ČKR
Novým předsedou rektorů se stal Petr Sklenička z ČZU
Česká konference rektorů (ČKR) zvolila na svém zasedání v Hradci Králové nové vedení. Předsedou se stal rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. Většinu získal hned v prvním kole volby, kdy o pět hlasů předstihl současného předsedu ČKR Tomáše Zimu, rektora Univerzity Karlovy. Ve vedení jej vystřídal v srpnu. Funkční období je dvouleté. Universitas přinesl s novým předsedou rozsáhlý rozhovor o tom, kam chce v příštích letech směřovat.
Červenec: Výzkumná asociace a inovační strategie
Pět českých univerzit se spojilo do výzkumné asociace
Pětice předních českých a moravských univerzit se spojila, aby pod značkou asociace dokázala lépe prosazovat své zájmy a prorazit i mezi nejlepší v Evropě. Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze na začátku července založily Asociaci výzkumných univerzit.
Inovační strategie
Rada pro výzkum, vývoj a inovace společně s ministerstvem průmyslu dokončily Inovační strategii: klíčový dokument, který má určit podobu českého výzkumu v příštích jedenácti letech. Stát chce více motivovat firmy, aby financovaly výzkum ze svých peněz. Ve velkém chce podporovat také start-upy a univerzitní spin-offy. Stoupat má i přímá podpora výzkumu z veřejných peněz. Více o strategii jsme přinesli v rozhovoru s jejím spolutvůrcem profesorem Petrem Dvořákem.
Srpen: Studentský Oscar pro Česko
Film Dcera z pražské FAMU získal studentského Oscara
Animovaný snímek Dcera režisérky a studentky pražské FAMU Darii Kashcheevy zvítězil v soutěži Student Academy Awards (cenu uděluje stejná organizace jako Oscary). Je to poprvé po třiceti letech, kdy se Česku podařilo získat tuto cenu. V roce 1989 ji převzal Jan Svěrák za svůj absolventský film Ropáci. Jak takový film vzniká, vysvětlovala v Universitas autorka vítězného snímku. Na nejprestižnější studentskou filmovou cenu porota letos nominovala rovnou i dalšího režiséra z této školy. Katedra animované tvorby, která přijímá ročně jen pět uchazečů, teď lobbuje za vzkříšení české animace i v kinech - více v článku Universitas.
Září: Vše o žebříčcích a noví rektoři
Analýza: České vysoké školy ve světových žebříčcích
Během pár měsíců vyšly všechny tři uznávané žebříčky vysokých škol, QS, ARWU a THE, postupně jsme popsali jejich výsledky. Do nejstaršího z nich, takzvaného šanghajského, se letos dostalo sedm českých univerzit. Mezi tisícovkou hodnocených škol byla z českých nejlepší Univerzita Karlova, za ní pak Univerzita Palackého a Masarykova univerzita.
Na konci roku pak v Universitas exkluzivně vyšla detailní analýza, která srovnává výsledky všech tří hodnocení. Shrnutí Cross Ranking ukazuje nejen pořadí více než 1 700 nejlépe hodnocených vysokých škol z celého světa (včetně dvou desítek českých a slovenských), ale také 50 nejúspěšnějších vysokoškolských systémů za období 2012–2019. Co se týče českých institucí, pozici nejúspěšnější české vysoké školy obhájila i v roce 2019 Univerzita Karlova, jež se oproti roku 2018 posunula o sedm míst výše na 269. pozici. Druhá je nově na 535. místě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která zaznamenala zlepšení o 389 pozic (vloni byla až 924.), zejména díky umístění v žebříčku QS, kam přitom byla zařazena vůbec poprvé. Třetí mezi českými školami se umístilo České vysoké učení technické v Praze na 544. místě, což také znamená zlepšení o oproti roku 2018 o 47 pozic. Nejúspěšnější systém vysokého školství ve světě – podle ukazatele dosaženého skóre k počtu obyvatel – má Švýcarsko.
Nového rektora zvolili na MUNI, VŠCHT a JČU
Masarykovu univerzitu vede od září neurolog a bývalý děkan její lékařské fakulty Martin Bareš. Vystřídal Mikuláše Beka, kterému skončilo druhé volební období. Nového rektora zvolili také na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od ledna 2020 ji povede současný prorektor pro vnější vztahy Pavel Matějka. Nového rektora zvolili také na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Stal se jím profesor Bohumil Jiroušek, dosavadní prorektor pro vnitřní hodnocení. Ten nahradí dosavadního rektora Tomáše Machulu od 1. dubna 2020.
Život na vědeckých expedicích
O výzkumníky v Egyptě, Súdánu nebo na Antarktidě se novináři i čtenáři zajímají často. Jejich objevy vzbuzují úžas, číst si o jejich dobrodružstvích v náročných podmínkách je fascinující. Jak se ale cítí sami vědci? Kdy a proč nastupuje ponorka? Co člověk musí mít, aby zapadl do týmu, aby vydržel nephodlí? Co znamená dlouholetá účast v expedičním týmu pro jejich rodinu? Je takový život návykový? Více o bádání na expedicích přineslo zářijové téma Universitas.
Říjen: Rozdělené univerzity v Polsku
Polsko: Víc peněz pro deset excelentních škol
Polské ministerstvo vědy a vysokého školství zveřejnilo seznam elitních výzkumných univerzit. Na základě doporučení mezinárodního panelu odborníků vybrali do programu Excellence Initiative – Research University deset vysokých škol, které budou označeny jako výzkumné. Budou tedy dostávat od státu (minimálně) v následujících šesti letech více peněz na výzkum. Jak celý výběr fungoval a jak je spojen s novým vysokoškolským zákonem, jsme popsali v shrnujícím článku.
Studentka vynalezla nákrčník pro nevidomé
Orientace v prostoru, zejména když jsou v neznámém prostředí, bývá pro nevidomé i slabozraké velmi obtížná. Pomoci by jim nyní mohl nákrčník Clever Seek, který vymyslela Tereza Vacková, studentka průmyslového designu na Fakultě architektury ČVUT, jako svůj bakalářský projekt. Jak funguje, popsala v rozhovoru pro Universitas.
Listopad: 30 let od pádu totality
Svoboda není samozřejmost. Vysoké školy připomněly 17. listopad
K událostem let 1989 a 1939 je potřeba se neustále vracet – o to více v době, kdy jsou hodnoty jako svoboda a demokracie deformovány. Shodli se na tom představitelé českých vysokých škol. Ke kulatým výročím sametové revoluce i nacistického zásahu proti vysokoškolským studentům připravili akademici i studenti speciální program. Reflektovali v něm vývoj během uplynulých třiceti let a uctívají památku všech, kteří za naši svobodu bojovali i položili své životy. Magazín Universitas přinesl sérii textů k výročí 30 let od pádu totalitního režimu.
Podzemní univerzita
Jak fungovaly tajné semináře, na které přijížděli za železnou oponu ze svobodného Západu akademici, aby přednášeli v 80. letech na takzvané podzemní univerzitě, přiblížila v rozhovoru organizační tajemnice Husovy nadace Barbara Dayová.
Mladí Češi chrání přírodu a chtějí volit. Nevěří ale politikům ani školství
Aktuální průzkum iniciativy Svobodný listopad, projektu studentů a akademiků Univerzity Karlovy, zkoumal postoje mladých lidí narozených po roce 1989. Současní třicátníci a mladší nejsou lhostejní k dění kolem sebe, mají ale strach ze stavu naší planety.
Příběhy studentských revolucí
V roce 1999 vydal historik a průkopník orální historie v Česku Miroslav Vaněk z Akademie věd knihu Sto studentských revolucí. Vyprávěla příběhy stovky bývalých vysokoškoláků, kteří stáli u listopadových událostí roku 1989. Byla téměř hned vyprodaná. Nyní, po dvaceti letech, vyšlo její pokračování: Sto studentských evolucí. Nahlíží na revoluční události s ještě větším odstupem a navíc i pohledem rodičů a dětí tehdejších studentů, vše popisuje také v rozhovoru pro magazín Universitas.
Jak FAMU rozdmýchala revoluční nadšení listopadu 89
Listopad 1989. Československá televize ještě dostatečně nevysílá o tom, co se událo na Národní třídě. Zato tehdejší studenti FAMU pro informování nejen hlavního města, ale i regionů dělají, co mohou. Jejich úsilí nakonec vyústí až ve Studentské vysílání, pořad na vlnách Československé televize. Že právě pražská AMU a její filmová fakulta sloužila jako továrna na pravdu a měla největší razanci z pražských vysokých škol už před listopadem, ukazuje dokument Sametová FAMU. O něm více v rozhovoru s tvůrci, současnými doktorandy fakulty Leou Petříkovou a Janem Rouskem.
Prosinec: Univerzitní nakladatelství a žebříčky
Téma: Univerzitní nakladatelství
Univerzitní nakladatelství už nejsou jen chrliči skript a učebnic. V posledním desetiletí se vydávají jiné knihy, stále častěji z oblasti vědy a výzkumu, přidává se elektronické publikování i režim Open Access. Vybrané tituly přitom stále častěji oslovují i laickou veřejnost. Proměnu zažívá i zázemí: většina nakladatelství má nadále vlastní kamennou prodejnu, někde ji však již opustili a řeší prodej jinými cestami. Naprostou samozřejmostí jsou vlastní e-shopy. Nakladatelství spolupracují s distribučními sítěmi nejen „doma“, ale snaží se zajistit prodej své produkce i v zahraničí, například přes Amazon a další „velké hráče“, rozebírali jsme v rozsáhlém tématu Universitas.
Mezi nejcitovanější vědce světa se dostalo devět Čechů
Mezi devítku zástupců českého výzkumu v aktuálně vydaném seznamu nejcitovanějších vědců světa Higly Cited Researchers 2019 se nově zařadil botanik Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha. Své zástupce mají Univerzita Karlova, Univerzita Palackého, VŠCHT a Akademie věd. Oproti loňsku má Česko o jednoho zástupce méně, obecně bylo letos v seznamu nižší počet evropských výzkumníků. Převládali stále vědci z USA, narostl podíl Číny a Austrálie.